V poslanecké sněmovně byla 16. října 2017 svolána mimořádná schůze k posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři společností EMH k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. Výsledkem konečného hlasování sněmovny byla žádost směřovaná k vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky...
První věcí je, že takzvaný Horní zákon (pozn. red.: slovo horní znamená hornictví) stanovuje, že cena kterou zaplatí důlní společnost státu za vytěženou horninu nepřesáhne 10% z tržní ceny vytěženého nerostu. Přičemž daň, kterou platí důlní společnost státu, může být dle zákona z rozhodnutí vlády i nižší než 10%. Horní zákon byl novelizován 3. března 2016. Další skutečností, která ještě více snižuje daň těžařských společností je nařízení vlády č. 98/2016 vydané 16. března 2016, v němž v bodu 2 přílohy je uvedeno, že u uranu, cesia, lithia, manganu, mědi, rubidia, wolframu, zlata, je daň stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby. To znamená, že daň za vytěžení bude činit i méně než 0,7%. Nařízení vlády č. 98/2016 bylo podle některých senátorů vydáno v rozporu se zákonem, který stanovuje, že daň se určuje z tržní ceny vydolovaného nerostu nikoliv z koncového produktu...
Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech...
Ve středu 11. října bylo jako 1. bod po 17 hodině při jednání Senátu zařazeno vystoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky ohledně průzkumu a možné těžby lithia v ČR. Níže nabízíme retrospektivu toho nejdůležitějšíno, co bylo v Senátu PČR řečeno a také záznam z rozpravy, která byla následně vedena.
V této rubrice dáváme prostor pro hloubání nad hlubším smyslem sportovních disciplín a jejich přínosu k rozvoji člověka na mnoha různých úrovních. Při sportu nejde pouze o rozvoj fyzického těla, ale i jeho duchovní a etické stránky. Mnohé sporty obsahují nebo začleňují kulturní a morální hodnoty jejich tvůrců a společnosti...
Podle Naomi Kleinové, (kanadské novinářky, spisovatelky, feministky a aktivistky): „Globalizovaná „značková“ tyranie „stvořila svět, v němž místo vlád vládnou korporace a v němž nejvýznamnějším vyjádřením našich hodnot a identit není občanství, nýbrž konzumerismus.“ Politické reprezentace v mnoha případech nehájí zájmy lidu, ale především ekonomické zájmy, velkých nadnárodních firem a korporací nebo zahraničních investorů, kteří v nemalé míře hledí pouze na zisk za každou cenu, na úkor lidí, přírody i budoucích generací...
Dnešní společnost se do velké míry soustřeďuje na maximální konzum. Probouzí se však také vlna návratu k duchovním hodnotám a sílí lidská potřeba návratu k přírodě. V této rubrice budeme diskutovat právě o těchto tématech a protikladech, ptát se po jejich důsledcích a hodnotit, která cesta je pro společnost hodnotnější a v dlouhodobém horizontu lepší. Slovo kultura má několik významů. V užším pojetí je souborem vybraných a tvůrčích lidských činností, jako jsou například literatura, umění, divadlo, náboženství nebo vzdělávání...
