Návrat ke kořenům

25.07.2019 - Vox Populi
počet přečtení: 186
vytvořeno 25.07.2019, upraveno 25.07.2019

Návrat ke kořenům
 

I když se může zdát, že se společnost stále rozvíjí kupředu a ve výsledku se zlepšuje, v mnohých oblastech se odklání od tradičních hodnot a zapomíná na vlastní kořeny. V důsledku toho se objevují problémy v oblasti ekologické, sociální i duchovní. Pokusme se vrátit zpět k rovnováze.

Víra, že naše kořeny jsou v duchovním světě, a že člověk je nejprve duší a teprve potom tělem, nadřazuje duchovní složku života nad složku materiální. Z duchovní složky potom pramení celá řada principů - soucitu, shovívavosti, zdrženlivosti od určitých věcí a šetrného zacházení se světem.

Tvrzení o tom, že štěstí dosáhneme dostatkem materiálního zabezpečení, dostatkem výrobků nebo bohatství, právě opomíjí duchovní stránku člověka, která je v tomto ohledu nadřazená a dlouhodobé a hluboké štěstí pochází právě z ní.

 

Ochrana přírody - člověk, příroda a životní prostředí

 

Voda

286MmN.jpg
 

Voda spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na  Zemi. Voda je také základní stavební látkou živých těl. Většina organismů obsahuje cca 60 % vody, některé dokonce i 99 %. Voda má také velice zvláštní vlastnosti. Vědecké studie ukazují že voda dokáže udržovat informace a její struktura se může měnit v interakci s okolním prostředím. Například modlitba nebo ctnostné chování v okolí vody může změnit její vlastnosti. Stejným způsobem se do vody zachycují také negativní informace...

 

VODA A JEJÍ DŮLEŽITOST - SOUČASNÁ SITUACE, OCHRANA, ORGANIZACE...

 

Víra - duchovno a morální hodnoty

 

meditace
 

Západní i východní civilizace vždy uznávali existenci dobra a zla. Uznávali je jako všudy přítomné principy, které existují nezávisle na člověku. Pokud celé lidstvo zmizí z povrchu země, dobro a zlo bude stále ustanoveno a nezmění se. Stejně tak, ať se myšlení a hodnoty lidstva jakkoliv změní, toto měřítko zůstane stejné.

V tomto kontextu se tedy zlo a dobro odvozuje prostřednictvím poznávání a zkoumání světa, vesmíru a jeho zákonitostí. Rozlišování mezi dobrem a zlem má hluboké kořeny ve víře člověka v Bohy. V mnoha ohledech zákony, které řídí lidskou společnost, vycházejí ze svatých písem, která popisují a rozlišují dobro a zlo. Samozřejmě tím nejsou myšlena náboženství, jednotlivci nebo církve, které se mohou v různých ohledech od svatých písmech odklánět a zavádět lidstvo na špatnou cestu.

Uveďme si několik příkladů. Nad původním zápisem Chammurapiho zákoníku je následující malba - Šamaš, bůh slunce a spravedlnosti, odevzdává zákony králi Chammurapimu. Jde o zobrazení boha, který předává lidem "zákon".

Desatero přikázání ve Starém zákonu se stalo základem právních ustanovení na Západě. Po staletí Evropský, právní systém na Západě vždy čerpal inspiraci z Mojžíšova Desatera a z křesťanského učení. Na hodnotách Řecké filosofie a křesťanství byly založeny také Spojené státy Americké.

Dnešní zákony obsahují rozlišení dobra a zla, ale během předcházejících staletí obsahoval také náboženská učení. Křesťanské Desatero popisuje jak vztah člověka a Boha, kde se hovoří o patřičné úctě k Bohu tak vymezuje hranice, které by měli řídit vztahy mezi lidmi.

Pokud lidé věří, že to byl "Bůh" či "Stvořitel", kdo vytvořil svět a hned na začátku již ustanovil existenci dobra a zla, poté věří, že tyto principy jsou zde přítomné a neměnné a člověka určitým způsobem zavazují. Člověk potom věří, že dobro se odměňuje štěstím a zdravím a naopak zlo se trestá neštěstím, nemocí a podobně. Vnitřní puzení a duchovní závazek následovat "Boží přikázání" a následovat dobro na cestě za štěstím vlastně pramení z víry v Bohy a pokud se víra rozpadne, lidé přestanou závazky respektovat, protože přestanou věřit v dobro a zlo a budou si myslet, že Bohové, dobro i zlo jsou všechno pouhé výplody lidské mysli a fantazie. 

Jako poslední příklad uveďme prastarou Čínu, v níž císař jako "Syn nebes" musel následovat prozřetelnost a principy Nebe a Země. Zde se takovéto následování dobra nazývá Tao neboli Cesta, o níž hovořili mudrc Lao-cʼ, Žlutý císař nebo učenec Tung Čung-šu, který prohlásil: "Velikost Taa pochází z Nebes. Nebesa se nikdy nezmění, a stejně tak ani Tao.“ Víra v Tao a zákony nebes tvořily morální základy čínské kultury a právní systém platný po tisíce let. V dnešní Číně však došlo během posledních desetiletí vlády komunismu k prudkému odklonu od víry v Bohy, odklonu od učení buddhismu a taoismu a silnému morálnímu úpadku, což přineslo další negativní důsledky pro společnost i lidstvo jako celek.

 

Lékařství a tradiční medicína

 

tradicni-medicina
 

Osobní zodpovědnost je při udržování vlastního zdraví velice důležitý výchozí bod. Společně se zesilováním sociální a zdravotní politiky se u lidí zesiluje i přístup "vyžadování zdraví". Lidé vkládají své zdraví stále více do rukou lékařů, opouštějí postoj osobní zodpovědnosti a dokonce v některých případech lékaře žalují (někdy oprávněně) za to, že je dostatečně neléčili.

Přístup, který neklade důraz na prevenci ve formě zdravého životního stylu (zdravé stravy, chování a myšlení atd), a který v příliš velké míře přenáší zodpovědnost za své zdraví z člověka na lékaře vytváří napětí mezi mezi oběma stranami. Lékaři se postupně dostávají do ohrožení a jsou nuceni si "vytvářet alibi", že pacienta léčili "dostatečně", aby je pacient následně nešel zažalovat.

Negativní roli sehrává také přeměna oblasti zdraví na byznys s léčivy, zvětšování případů chirurgických řešení nemocí a podobně. K osobní zodpovědnosti vedou zejména tradiční přístupy ke zdraví a takzvaná tradiční medicína, které vyžadují, aby se pacient významnou měrou podílel na svém uzdravení, což se samozřejmě neomezuje na to, aby pravidelně polykal nějaké léky.

Oblast lidského zdraví je velice široká a nekončí pouze u otázky, co jíme a jak fyzicky trávíme svůj den. Je to také otázka našeho myšlení, chování k ostatním a samozřejmě otázka duchovní rovnováhy a stránky člověka. 

Často musí člověk hledat chyby na své straně, musí změnit zaběhané negativní návyky nebo se podívat sám sobě do tváře a uskutečnit skutečnou osobní proměnu. V první řadě, ale musí přijmou zodpovědnost za své zdraví a sám za sebe.

 

Rodina - důležitost rodiny a její hluboký význam pro společnost

 

hnuti-pro-zivot
 

„Rodina je základ státu“ - tento citát se u nás často připisuje bývalému československému prezidentovi Tomáši Garrigovi Masarykovi. Ale podobně o rodině hovořil například také čínský mudrc Konfucius, který rodinu viděl jako mikrokosmos společenských vztahů.

Podle zmiňované východní moudrosti jsou rodinné vztahy jakýmsi mikrokosmem vztahů společenských. Vztah mezi otcem a dítětem je pozdějším vztahem mezi nadřízeným a podřízeným, mezi vladařem a úředníkem a podobně. Vztah mezi matkou a synem je potom vztahem mezi mužem a jeho ženou. Vztah mezi sourozenci se potom zrcadlí ve vztazích mezi přáteli a tak dále.

Vzájemné spojitosti mezi rodinou a státem také vystihuje rčení „rodina je základ státu“. Bohužel se zdá, že se dnes již hluboký význam tohoto rčení vytrácí a mnohdy mu již lidé nerozumí.

Podíváme-li se do mikrosvěta, nalezneme v něm také mnoho paralel. Každá hmota se skládá z jednotlivých částic, ať už jsou to buňky živých organizmů, nebo atomy a menší částice anorganických látek, můžeme s jistotou říci, že pokud se rozpadne hmota na úrovni buněk nebo atomů, rozpadne se potom celé hmotné těleso.

Podobně lze připodobnit rodinu k buňce, jako základní stavební částici společnosti, která je menším stavebním prvkem většího společenství, řekněme státu. Pokud se rozpadají jednotlivé rodiny jako základní stavební prvky, potom to bude mít vliv stav celé společnosti.

Fyzikové vědí, že nejsilnější vazby mají mezi sebou částice nejpevnějších látek, například oceli a podobně. Jednotlivé částice mají mezi sebou velké množství vazeb, které vytvářejí velkou celkovou pevnost hmoty. Pokud by měla být společnost pevná a silná, musejí také existovat silné společenské vazby, nikoliv rozbitá manželství, přelétavé známosti, krátkodobé hodnoty a cíle a podobně.

Vyplatí se proto všemožně podporovat vzdělanost, upřímnost, vznešenost, morální úroveň mezilidských vztahů. Mezilidské vztahy založené na upřímnosti, pravdivosti, myšlení na druhého a schopnosti snést kritiku - mohou společně s dodržováním morálních hodnot a etiky partnerských vztahů - přinést stabilní partnerské vztahy a rodiny, a tedy stabilní zázemí pro růst dětí, které od rodičů dostanou vzory pro tvorbu vlastních stabilních vztahů.

 

Umění - úloha umění ve společnosti, vznešenost, vzdělávání a krása

 

Připravujeme

 

Právo - základní práva a smysl práva

 

Připravujeme

 

A další...

 

Článek byl naposledy upraven 30. července 2019.

Hodnocení článku
Článek nebyl ještě ohodnocen.
Čtěte také:
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi