Řada expertů kritizovala návrh MPO na prolomení limitů těžby

Těžba uhlí v ČR. (Screenshot Youtube)

V říjnu 2015 rozeslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) do připomínkového řízení usnesení a materiál (MPO 37466/15/31100/01000 ze dne 12. 8. 2015), podle kterého mělo být rozhodnuto již v srpnu 2015 o prolomení těžebních limitů na lomu Bílina, a do roku 2020 i o osudu několika obcí: Černic, Horního Jiřetína a kusu Litvínova ve vztahu k těžbě na velkolomu České armády. Na reakci ke svému rozhodnutí dostali odborníci a veřejnost krátkou lhůtu v délce pouhých 10 dnů v období prázdnin.

Řada odborníků se skutečně ve stanovené lhůtě proti návrhům ministra Mládka ohradila. Kromě řady ekologicko-ekonomických výtek odborníci poukazovali na to, že materiál je zpracován bez uvedení zdrojů a není tedy podle nich ověřitelný ani použitelný. Odpovědi naleznete níže.

Nicméně MPO v čele s Janem Mládkem zveřejnilo 19. října 2015 dokument nazvaný: „Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách“. Jednalo se o návrh řešení prolomení územních ekologických limitů ustavených pro Ústecký kraj již v roce 1991. V polovině října 2015 česká vláda na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji prolomila těžební limity severočeského dolu Bílina za určitých omezení, hranice těžby byla stanovena na 500 metrů od domů. Limity pro důl České armády zůstaly zachovány.

Obsah materiálů rozesílaných MPO

Jan Mládek - připomínkové řízení Korekce územně ekologického limitu - důl Bílina Návrh usnesení vlády ČR Předkládací zpráva  Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách

 

Konkrétní výtky k dokumentu MPO

 

Ing. Martin Říha (14. srpen 2015)

(český architekt a urbanista, odborník v oblasti posuzovaní vlivů záměru a koncepcí na životního prostředí (SEA/EIA)).

Vážení, zatímco my se v Platformě UR a ve výborech při RVUR dohadujeme o formulacích usnesení výborů k územním ekologickým limitům těžby v SHP a o tom, zda jsou tyto výbory či RVUR kompetentní něco radit vládě, a zatímco marně usilujeme o to, aby byly před rozhodováním vlády o potvrzení nebo prolomení limitů k dispozici i studie environmentálních a zdravotních důsledků, ministr průmyslu a obchodu Mládek o prázdninách nelení a už má do vlády připravené usnesení a materiál, podle kterého by mělo být rozhodnuto již v srpnu - ihned o prolomení na Bílině, a do r. 2020 rozhodnuto i o osudu Černic, Horního Jiřetína a kusu Litvínova na VČSA.

Materiál tvořící přílohu k návrhu usnesení jen zestručňuje ony studie, které jsme již dostali přes sekretariát RVUR. Nadále abstrahuje (i při popisu ekonomických a sociálních důsledků) od souvisejících a podmiňujících investic jiných investorů a resortů, ač jsme na tento nedostatek upozorňovali opakovaně ve výborech při RVUR i v písemných stanoviscích k problému - od KŽP AV ČR, nevládních organizací a jejich uskupení, měst i obcí. Zhodnocení environmentálních a zdravotních důsledků se objevuje v kapitole IX. materiálu jako až následný úkol MPO (!) č. 11, s termínem do 10/2015 (!). Chtěl bych vidět toho kamikadze, který by to v potřebné kvalitě i v požadovaném termínu, bez soutěže na zhotovitele, pro MPO zpracoval (leda podle vzoru "čí chleba jíš, toho píseň zpívej!"?).

V příloze přeposílám celý materiál, jak byl právě z MPO rozeslán do vnějšího připomínkového řízení. Za pozornost stojí i rozdělovník u průvodního Mládkova dopisu, resp. adresář. Odboráři (samozřejmě horničtí) mezi nimi nechybí, ale environmentalisté (až na MŽP, samozřejmě, které by se mělo jako garant dodržování Aarhuské úmluvy spolu s ministrem Dienstbierem ohradit, ale dost pochybuji, že tak učiní) důsledně chybí a ze samospráv je tam jen Svaz měst a obcí ČR (z nichž drtivé většiny se problém netýká) a Ústecký kraj, ač se jedná především o osudy několika konkrétních měst a obcí v něm, které území znají nejdůvěrněji a rozhodně by ony především měly mít možnost se závazně vyjádřit. Takhle si ministr Mládek představuje demokracii a participaci veřejnosti.

Zvažte prosím, jak se k tomu bezodkladně a důrazně postavit, jinak je celá RVUR a její výbory "Potěmkinova vesnice" na konejšení aktivní veřejnosti, ale bez jakéhokoliv reálného vlivu na dění. Symptomatické je i to, že se tak důležité materiály a rozhodnutí řeší v době prázdnin a dovolených, kdy spousta institucí nedodrží termín pro podání vyjádření a bdělost a ostražitost v horku polevuje. Osvědčená metoda, jak se vyhnout části připomínek a silnějšímu odporu.

Zdraví ing. Martin Říha, 14. 8. 2015

 

Občanské sdružení Habeas Corpus (19. srpen 2016)

(Zkrácený přepis reakce)

S velkým překvapením jsme obdrželi materiál rozesílaný MPO 37466/15/31100/01000 ze dne 12. 8. 2015, přičemž podklady, které vedli k jeho zpracování nelze ověřit ani po věcné stránce ani po procesní správnosti, neboť dotyčný materiál neodkazuje na příslušné vstupní parametry a podklady, tudíž dotyčný materiál je zcela nepřezkoumatelný a jako seriózní podklad pro jednání jakéhokoliv orgánu, včetně vlády ČR nepoužitelný.

Není k dispozici studie o environmentálních a zdravotních důsledcích v kapitole IX. se objevuje až jako následný úkol MPO!

Zkresleně jsou interpretována usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 31. 10. 1991 a č. 1176 ze dne 10. 9. 2008. Jsou zamlčeny důvodové zprávy k těmto usnesením.

Nelze přezkoumat správnost ekonomických údajů, ani údajů o úbytku nebo nárůstu pracovních míst, neboť chybějí jakékoliv odkazy na vstupní data, včetně jejich zdůvodnění!

Není zohledněno zrušení pracovních míst a ušlé investice v oblastech dotčených prolomením limitů.

Celou kopii rekce naleznete zde

 

Věra Ježková - akcionářka společnosti ČEZ, a.s.

Připravované usnesení se opírá o podklady, které byly připraveny na základě nepravdivých informací ze Severočeských dolů, a.s., Chomutov (dále jen SD) a jejich vlastníka ČEZ a.s.

Nepravdivé informace spočívají v zatajení zisku 132 milionů tun (dále jen mt) volných zásob uhlí v části dobývacího prostoru Dolu Bílina na území dříve zlikvidované obce Libkovice. Tyto zásoby uhlí SD a ČEZ získaly dle usnesení vlády č. 1176/2008. Jejich generální ředitelé však v loňském roce podsunuli členům vlády, že to množství uhlí, které doly ve skutečnosti získaly v prostoru dle usnesení vlády č. 1176/2008 a je v současné době přístupné k těžbě, se nachází v úplně jiném prostoru! Nákresem vymezili prostor jihozápadně od obce Mariánské Radčice na území zrekultivované Růžodolské výsypky po dříve zlikvidované obci Růžodol s tím, že k těžbě by bylo přístupné až nejdřív za 15 let!...

Celý článek Věry Ježkové o zatajení 132 milionů tun vytěženého uhlí

Věra Ježková, držitelka Ceny za odvahu NFPK za rok 2012

Celou kopii rekce naleznete zde

 

Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (19. srpen 2015)

(Níže poskytujeme zkrácený výběr z textu, který naopak brojí za mnohem širší prolomení limitů těžby)

K potřebě dodávek hnědého uhlí s ohledem na navržené varianty úpravy územně ekologických limitů. Aktuální krize trhu hnědého uhlí V ČR do roku 2020 skutečně nehrozí. Vzhledem k dlouhodobosti procesů přípravy a realizace jeho těžby je však jeho další perspektivu, jako odvětví, nutné řešit již dnes.

Dle našeho přesvědčení je bilance hnědého uhlí jen s Bílinou (varianta 2) zredukována řadou opatření v těžbě a spotřebě hnědého uhlí a považujeme ji za nereálnou.

[Pokud dojde ke snižování těžby] k úbytku pracovních míst dojde zejména v Ústeckém kraji, v kraji s tradičně nejvyšší nezaměstnanosti V ČR. Lze připomenout, Že v Ústeckém kraji může dojit, V návaznosti, na způsob řešení ÚEL k uzavření dalších energetických vyroben a tím i k dalšímu úbytku pracovních míst. Dále, dle studií ekologicky zaměřených pracovišť, připravované zpřísňování ekologických požadavků na provoz průmyslových podniků, může mít vliv na omezení dalších výrob (např. chemických výrob) V Ústeckém kraji, což vše jen sníží možnosti pracovních příležitostí v kraji.

Není známo, zda jsou připravovány konkrétní programy pro zaměstnání propouštěných pracovníků. V materiálu MPO chybí informace o dopadech tohoto záměru, zejména jeho sociální dimenzi a o dopadech na průmyslový obor vyrábějící uhelné spotřebiče, který patří k tradičním českým průmyslovým oborům. Chybí informace o alternativě způsobů výroby tepla [v případě ukončení těžby a zákazu topení pevnými palivy]. Toto opatření považujeme za nezdůvodněné, nenabízející alternativní způsob výroby tepla v rodinných domcích dosud uhlím topících, což považujeme za hazard s oprávněnými obavami občanů, kteří nemají alternativní a cenově dostupný zdroj tepla.

Odborový svaz PHGNP

Celou nezkrácenou kopii rekce naleznete zde

 

Dříve podané připomínky k plánu prolomení limitů těžby uhlí v ČR

 

Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) (18. únor 2015)

STUŽ je hluboce znepokojena pokračujícím tlakem na změnu vládního usnesení 444 z roku 1991, které bylo znovu potvrzeno vládním usnesením 1176 z roku 2008. Vítáme proto zásadní postoj ministra životního prostředí Richarda Brabce a místopředsedy vlády Andreje Babiše, kteří odmítají veškeré snahy o prolomení limitů a respektují princip kontinuity vládní politiky ve směru k občanům a jejich občanským a lidským právům po roce 1989.

Limity pro Severočeskou hnědouhelnou pánev spolu s obdobnými limity stanovenými usnesením vlády č. 490 z roku 1991 pro Sokolovsko byly vládou Petra Pitharta stanoveny jako vládní záruka tamějším obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich ekonomické, sociální a životní prostředí, že již nebudou ohrožovány jejich majetek a zdraví a že mají dlouhodobou perspektivu své existence. Součástí těchto záruk byl příslib, že budou ochráněny i zbytky okolní krajiny, přírody, dopravní a technické infrastruktury v severočeské hnědouhelné pánvi i na Sokolovsku a komunikační spojení z vnitrozemí do Litvínova a do obcí na Krušných horách nad ním. Vláda tehdy vydala jasný signál, že energetická politika státu se napříště musí podřídit limitům přípustné ekologické zátěže území a jeho obyvatel, že převažujícím veřejným zájmem v Podkrušnohoří je zachovat zbytky osídlení i krajiny jako podmínku budoucí rekultivace zdevastovaného osídlení i krajiny, a nikoliv naopak, jak tomu bylo před rokem 1989.

Závazek respektovat limity je zakotven v zastupitelstvem Ústeckého kraje vydaných a platných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje a v navazujících územních plánech dotčených měst a obcí. Díky tomuto usnesení byla zrušena dlouholetá stavební uzávěra v ohrožených obcích a tyto obce znovu rozkvetly konečně umožněnými opravami, modernizací domů stávajících i novou výstavbou. V Horním Jiřetíně tak byla v minulých letech vybudována s přispěním státního rozpočtu i fondů EU městská kanalizace a nová čistírna odpadních vod.

Celé vyjádření naleznete zde

 

Green Peace (únor 2014)

Kvůli povrchovým velkolomům bylo v severních Čechách do roku 1991 zbouráno 82 měst a obcí. V roce 1991 stanovila česká vláda tzv. územní ekologické limity těžby hnědého uhlí a v roce 2008 jejich platnost potvrdila.

Limity vymezují hranice, za které je zakázáno rozšiřovat povrchovou těžbu, a to na celkem devíti těžebních lokalitách. Podle původní důvodové zprávy byly vyhlášeny za účelem stanovení „nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky, tvořící součást územního systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území.“ Jejich hlavní uvedený účel, zejména pak ochrana domovů desítek tisíc občanů Ústeckého kraje, je dnes aktuální a naléhavý stejně, jako před 23 lety.

Celé vyjádření k nahlédnutí zde