Mnozí lidé cítí, jako by se svět ubíral špatným směrem. Problémy vznikají kvůli nevědomému následování ducha komunismu, podílením se na jeho boji proti tradicím a ničení morálních hodnot. Postupné změny můžeme pozorovat například v instituci rodiny, ekonomice, politice, právu, v kultuře a umění, vzdělávání, médiích, environmentalismu, globalizačních ambicích, a je možné vysledovat jeho provázanost i se současným terorismem. Byť se komunistické režimy v mnoha zemích před desítkami let zhroutily, jejich duch ve společnosti přetrvává dodnes. Dokonce se začal rozšiřovat i do zemí, které komunismu úspěšně vzdorovaly. Dlouhou dobu nebylo na povrchu jeho působení zjevné, ale postupně se začal projevovat v celé řadě oblastí. Podpořte prosím výtisk dvojdílné knihy o Přízraku komunismu!

„Vloni na podzim zemřelo na chřipku 1 600 lidí a bylo 900 000 nakažených a nikoho z vlády to k žádným opatřením nepřimělo... , Od jarních měsíců bojujeme o zdraví a životy lidí, kteří se nakazili onemocněním COVID-19... , V loni vláda nic neudělala a zemřeli stovky lidí na chřipku. Letos postupovala přesně opačným způsobem a na základě několika případů vyhlásila nouzový stav, což způsobilo nedozírné škody... , Nepříjemnou otázkou je, zda má být vládou občan přinucen k tomu, aby přijímal zodpovědnost za špatný zdravotní stav někoho jinho a při tom poškozoval sám sebe... , Proč by vláda měla řídit životy každého člověka a přikazovat mu, jak se chovat? Jsme skutečně tak málo vyspělá společnost, že občané nejsou schopni přemýšlet sami za sebe, že nedokáží projevit solidaritu a musíme jim všechna oatření vnutit? Není právě toto totalitní přístup? Jak se potom lišíme od totalitních společností?

Již 4. září 2020, publikovala Univerzita v Pittsburghu výsledky práce skupiny vědců z oddělení infekčních nemocí, kteří údajně izolovali dosud nejmenší biologickou molekulu, která zcela a specificky neutralizuje virus SARS-CoV-2, který je příčinou COVID-19. Tato protilátková složka byla použita ke konstrukci léčiva známého jako Ab8 pro potenciální použití jako terapeutikum a profylaktikum proti SARS-CoV-2. Dále byla 2. července 2020 zveřejněna ambulantní studie, která zjistila, že využití kombinace zinku, hydroxychlorochinu a azithromycinu souvisí s úbytkem hospitalizací a úmrtí u pacientů s COVID-19...

14. června 2019 rozhodla soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Renata Gilová ve věci zpochybnění závěrů „revizního znaleckého posudku“. Tento revizní posudek vyhotovil 14. prosince 2015 doc. MUDr. František Vorel, CSc. a spol. za Ústav soudního lékařství Nemocnice České Budějovice. Celkem pět soudních znalců závěry „revizního posudku“ zpochybnilo. Obhajoba to považuje za důvod k novému otevření případu a obnovení procesu.

Pokud půjdeme cestou osobní zodpovědnosti a přijmeme zodpovědnost ze své zdraví získáme svobodu o sobě rozhodovat. Můžeme také přenést toto naše právo a zodpovědnost na někoho jiného. Sice se tím zbavíme starostí, ale měli bychom uvážit také to, že se zároveň s tím vzdáváme i svobody o sobě rozhodovat. NESOUHLASÍME s tím, že nejúčinnějším nástrojem kontroly současné pandemie nového onemocnění Covid-19 je očkování. Tímto textem začíná první věta petice, kterou podepsalo více než 14,5 tisíce občanů ČR. Existují kromě vakcín nějaké jiné způsoby jak zvyšovat imunitu lidského organismu? Ať už proti chřipce, klíšťatům nebo jiným nemocem a virům? Jistěže existují. Pojďme se podívat na některé z nich...

Celá věc se točí okolo látky zvané kanabidiol (CBD), kterou obsahuje takzvané „technické konopí“ – tedy cannabis sativa (konopí seté). CBD se v posledních letech využívá pro jeho významný potenciál při léčbě úzkosti, deprese, chronických bolestí, nespavosti, Parkinsonově chorobě, nechutenství, epilepsii či cukrovce. Dostupnost přírodních produktů komplikuje takzvané nařízení o potravinách „nového typu“, kdy jsou prodejci přírodních produktů zatěžováni nároky na finančně velice nákladné studie. Studiemi mají prokázat bezpečnost a léčivost přírodních produktů, které se používají již po staletí. Za volně dostupné přírodní látky samozřejmě žádná velká farmaceutická společnost nebo koncern nebojují, jejich prodejem se nedají vydělat tak velké peníze a není možné získávat monopol a exkluzivitu, kterou jim zajišťují...

Na fasádě budovy se v jejich záři skví Kramářovo moto „Pravdou třeba proti všem“. Toto heslo není snadné naplnit. Vždy bychom se ale měli snažit žít podle pravdy, v duchu spravedlnosti a pomoci dobrým životním podmínkám lidstva. Přestože náš život je krátký a zdá se, že je to jen kapka v oceánu světového společenství, můžeme i my významně přispět k posílení povědomí a respektování zákona, šířit dobro a rozdávat štěstí. Každý člověk má na své životní cestě svoji volbu...

Blížící se volby by měly přinést mandáty těm, kteří reprezentují hlavní ideály naší republiky a jejiho právního rámce - tedy demokracie, lidská práva a právní stát. Hlasy by měly směřovat k těm, kteří je respektuji a naplňují svým životem a dílem, ne jen v teorii v proslovech, ale především v praxi. ČSSD je stranou  která se pyšní zájmem o občana, o jeho potřeby a strasti. Ve skutečnosti jde ale pouze o prázdna slova. Tato strana má neustále finanční potíže a je otázkou, jakým způsobem shromažduje peníze na své kampaně a svůj provoz. Statistika vizových afér pod hlavičkou českého ministerstva zahraničí ukazuje, že většina z nich proběhla právě v době vlády sociální demokracie...

Podle trestního řádu rozhoduje o obnovení soudní procesu senát (soudce), který předsedá nalézacímu soudu. To znamená, že soudci (soudce), kteří vynesou rozsudek, budou také rozhodovat o případném obnovení soudního procesu. Česká republika je poslední zemí v Evropě, která udržuje toto pravidlo v platnosti. Zákon v justici přetrval z dob komunismu v bývalém Československu. „29. listopadu 1961 se Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně,“ uvádí zákon, který je, jak vidíme již z data jeho vzniku, svou filozofií zákonem socialistickým. Například Slovensko provedlo změnu tohoto zákona v roce 2015...

A tak bych také ráda přispěla. Tak nějak normálně… od srdce. Protože se mi už dlouho zdá, že obsah našich životů uniká jak těm na pódiích, tak těm pod nimi. Jako by nešlo o to, proč se křičí, ale že se vůbec křičí. Bez ohledu na smysl toho křiku a bez ohledu na pravdu. A hlavně bez ohledu na zdravý rozum. V tom bezduchém překřikování všech těch part včetně té bruselské se ztrácí obyčejný člověk. Občan. Máma. Táta. Děti. Babička a děda. Obce. Města. Domov. Naše země. Naše Evropa. Ztrácíme se v tom my všichni a začínáme být bezradní a zmatení. Protože o nás na těch pódiích přestalo jít. Bez ohledu na všechny proklamace...