Proč v prosinci 2013 vydává Státní zemědělská a potravinářská inspekce zákaz prodeje Coriolu, když už v roce 2006 byl Coriolus prověřen Státním zdravotním ústavem a jeho prodej schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR? Proč Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokračuje v zákazu Coriolu poté, co bylo její rozhodnutí z 11. prosince 2013 Městským soudem v Praze 22. června 2017 zrušeno? Společnost Pragon pokračovala v dalším řízení a po řadě průtahů 17. července 2019 vydala SZPI rozhodnutí, kterým nakonec opatření z 2. prosince 2013 zrušila a řízení zastavila. Coriolus versicolor je (aktuálně ke dni 13. února 2020) v ČR nadále nakázáno prodávat jako doplněk stravy. Jediný, kdo si vymohl výjimku je spol. Pragon...
Mohou nás věci, které se kolem nás odehrávají podnítit k zamyšlení a má smysl se zamýšlet na tím, co se kolem nás děje? Ještě zajímavější je možná otázka, zda má to, co se kolem nás děje něco společného s námi samotnými a naším chováním. Jenomže, pokládá si v dnešní době někdo takové otázky ve spojitosti se současnou epidemií koronaviru? Zkusme se kromě "karantény" také trochu zamyslet...
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Praze opatření, kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje veškerých doplňků potravin a potravin obsahujících Coriolus versicolor - Outkovku pestrou. Na základě čeho tak inspektorát rozhodl a jednal v souladu s platnou legislativou a rozhodnutími Ministerstva zdravotnictví?...
Evropská komise, která dává podněty k vytváření zákonů, si bere pro různá odvětví poradní expertní skupiny. Jednou takovou „expertní skupinou“ je CAFAB, což je zkrácené označení pracovní skupiny Competent Authority Food Assessment Body. Tato pracovní skupina Evropské komise má na starosti určování takzvaných „potravin nového typu“ nebo „nových potravin“...
Zpráva zpracovaná pro Transparency International odpovídá na řadu otázek. Popisuje, co se dělo s vodárnami a konkrétní příklady, které připravily města a jejich občany o zisky z vody ve výši cca 9 miliard korun a o další miliardy z dotací EU. Dokládá, kdo je za to odpovědný...
Jak moc farmáři zatěžují hnojením půdu poblíž vodních zdrojů, se letos a příští rok chystá prověřovat ministerstvo zemědělství. Tyto takzvané zranitelné oblasti, kde se nacházejí vody znečištěné dusičnany ze zemědělství, jsou přitom poměrně rozsáhlé...
PR agentura placená Home Creditem nejbohatšího Čecha Petra Kellnera podle dokumentů, které Aktuálně.cz získalo, ovlivňovala českou společnost ve prospěch Číny. Vytvořila síť odborníků, novinářů a politiků, z nichž někteří ani nemuseli vědět, čeho jsou součástí. Založila tlumočníkovi prezidentů Vítu Vojtovi institut věnující se Číně nebo si účtovala napadání a monitoring kritiků čínského režimu...
Česká redakce deníku The Epoch Times postupně zveřejňuje části exkluzivního rozhovoru s profesorkou Annou Hogenovou z Karlovy univerzity, která hovoří o neomarxismu na českých vysokých školách. „Na západních univerzitách se stále více skloňuje slovo neomarxismus. Jak se tento pojem zrodil a jaké jsou cíle neomarxistů? Jsou české vysoké školy v ohrožení neomarxismu nebo lze říci, že se pouze otevírají novému pojetí „svobody“? Na tato a další témata jsme se ptali profesorky Karlovy univerzity paní Anny Hogenové,“ uvádějí stránky Epoch Times...
Analytická zpráva českého nevládního projektu Institutu pro výzkum zločinů komunismu (IRCC) nazvaná Ekonomika odběru orgánů v Číně, aneb jak se na nedobrovolných odběrech orgánů v Číně podílejí společnosti a lékaři v demokratických zemích. Zpráva zjišťuje, že prakticky všechny známé farmaceutické firmy, firmy z oblasti prezervace orgánů, ale i s lékařskými roboty, s diagnostikou, a mnohé další, podporují svými přístroji tamní transplantace. Čína je importuje ve velkém množství a čínský transplantační průmysl je na nich závislí. Více než 90% vybavení se do Číny importuje...
V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné? Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě přívalových dešťů...
