Jak moc farmáři zatěžují hnojením půdu poblíž vodních zdrojů, se letos a příští rok chystá prověřovat ministerstvo zemědělství. Tyto takzvané zranitelné oblasti, kde se nacházejí vody znečištěné dusičnany ze zemědělství, jsou přitom poměrně rozsáhlé...

V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné? Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě  přívalových dešťů...

„Máte volný pozemek a chcete se stát naším spolupracovníkem? Začnete sbírat semena stromů a keřů v nejbližším okolí. Založte školku. Sázejte stromy a naše organizace vám poskytne konzultace a můžeme vás osobně navštívit na vašem pozemku,“ nabízí zástupci spolku Pago Pago. Výsadbou ovocných a lesních dřevin v oblastech ohrožených erozí, suchem, povodněmi, ztrátou biodiverzity nebo krátkozrakými zásahy člověka se projekt ekologickou cestou snaží o stabilizaci, ochranu a zlepšování stavu půdy...

Co jíme a proč? Které potraviny jsou zdravé, které jsou bio a které škodí? A proč většinu jídla vyhazujeme do koše? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Moc jídla. Pozvání přijali chemik Petr Klusoň, odbornice na bezpečnost potravin Jana Hajšlová, lékař Jan Vojáček, ekologický zemědělec Martin Hutař, odborník na potravinový odpad Adam Podhola a šéfkuchařka Jana Bilíková. Přímý přenos ze statku Vodňanský, Blíževedly...

Řada lidí navštíví i Národní park Šumava. Již od jeho vzniku jsou okolo péče o přírodu, zejména o lesní ekosystém, neustálé diskuze. Řada návštěvníků požaduje informace a ty se jim často dostávají ve značně zkresleném, často účelově, stavu. Dovolte, abych krátce shrnul základní vědecké a historické údaje...

Rodinný statek vybudoval v Českém středohoří na zanedbaných pozemcích, které nikdo nechtěl. Rozkládají se sice v přirozeně sušší oblasti, ale díky jeho hospodaření zdejší půda dnes dokáže zadržovat vodu lépe než v nížinách, které problémy s nedostatkem vody donedávna nemívaly. Posměváčci, kteří ho kvůli jeho tůňkám považovali za podivína, začínají uznávat, že měl pravdu. Zvlášť když na Česko udeřila v poslední době sucha, která měla přijít až někdy v roce 2050...

Ubrání se nakonec poškození občané proti rozšiřování těžby hnědého uhlí v severních Čechách, anebo je již pozdě bycha honiti? Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách totiž vůbec neměly být prolomeny. Ohledně prolamování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách je opět rušno. Původní limity byly stanoveny usneseními Vlády ČR č. 444 ze dne 30. 10. 1991 a č. 1176 ze dne 10. 9. 2008. Následně byly usnesením Vlády ČR č. 827 ze dne 19. 10. 2015 zrušeny a byla schválena nová hranice územně ekologických limitů těžby na lomu Bílina. Nyní běží proces EIA, který vyhodnocuje vliv na životní prostředí k plánovanému rozšíření lomu Bílina...

V Německu právě probíhá boj o les, který zde stojí 12 tisíc let. Společnost RWE jej chce pokácet ve prospěch těžby uhlí. Aktivisté les brání a ministr vnitra spolkové země Severní Porýní - Vestfálsko Herbert Reul (CDU) v reakci na jejich akce, proti ochráncům lesa nasadil policejní těžkooděnce. Les a ochránci lesa volají o pomoc SOS!...

Zajímavý projekt nazvaný PagoPago je dnes již mezinárodní dobrovolnická nezisková organizace, která se zaměřuje na „zalesnění planety“, respektive osazuje stromy a křovinami různé volné plochy, aby se do nich mohl vrátit „život“. Výsadbou ovocných a lesních dřevin v oblastech ohrožených erozí, suchem, povodněmi, ztrátou biodiverzity nebo krátkozrakými zásahy člověka se projekt ekologickou cestou snaží o stabilizaci, ochranu a zlepšování stavu půdy...

Herbicid glyfosát bude v EU používaný až do roku 2022. Experti dokládají, že herbicid může mít na člověka rakovinotvorné účinky. Existuje řada případů, kdy lidé po blízkém styku s herbicidem smrtelně onemocněli. CNN nedávno zveřejnila článek o paní Christine Sheppardové, která pod vlivem používání glyfosfátu na svojí zahrádce onemocněla rakovinou. Evropská unie má sice o zdravotní nezávadnosti glyfosátu pochybnosti, ale její rozhodovací procesy jsou velice zdlouhavé a dosud k zákazu herbicidu nedošlo. Řešení však není v tom používat jiný druh herbicidu, ale vrátit se k ekologickému zemědělství, které herbicidy nepoužívá...