V Rakousku již téměř třicet let působí iniciativa založená zahradníky, zemědělci a novináři, kterým leží na srdci budoucnost osiva a rozmanitost jeho odrůd. Projekt nazvaný Noemova archa, podle biblického příběhu, vychází z výzkumů uvádějících, že za posledních 100 let se rozmanitost pěstovaných rostlin po celém světě dramaticky snížila. Skupina nadšenců se snaží tuto rozmanitost udržet, schraňují semena a pěstují řadu různých odrůd. Kvůli industrializaci zemědělství bylo od roku 1990 údajně ztraceno více než 75% odrůd pěstovaných rostlin. Dnešní genetické inženýrství a různé semeno-monopoly, změny klimatu, ale i války podle zakladatelů projektu „ohrožují toto drahocenné dědictví“...

Jak již bylo publikováno v přechozích článcích o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, vláda bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) předvedla mistrovský výkon v manipulaci s informacemi a spáchala na občanech ČR informační podvod. Viníka hledejme tam, kde je prospěch...

Řada odborníků se skutečně ve stanovené lhůtě proti návrhům ministra Mládka ohradila. Kromě řady ekologicko-ekonomických výtek odborníci poukazovali na to, že materiál je zpracován bez uvedení zdrojů a není tedy podle nich ověřitelný ani použitelný. Odpovědi naleznete v článku...

Od roku 1955 bylo kvůli povrchovým velkolomům srovnáno v Severních Čechách se zemí více než 80 obcí, včetně středověkého královského města Mostu s památkami ze 13. století. Posledním takovým městem se staly počátkem devadesátých let Libkovice. Po pádu komunistického režimu došlo k vyváženému kompromisu mezi plány těžařů na straně jedné a zájmy místních lidí a životního prostředí na straně druhé. Bylo rozhodnuto, že těžba v povrchových dolech smí pokračovat, ale nesmí jí padnout za oběť žádná další obec ani cenná přírodní lokalita, bude postupně docházet k jejímu útlumu tak, že poslední povrchový velkolom (Vršany) bude uzavřen před rokem 2060...

První věcí je, že takzvaný Horní zákon (pozn. red.: slovo horní znamená hornictví) stanovuje, že cena kterou zaplatí důlní společnost státu za vytěženou horninu nepřesáhne 10% z tržní ceny vytěženého nerostu. Přičemž daň, kterou platí důlní společnost státu, může být dle zákona z rozhodnutí vlády i nižší než 10%. Horní zákon byl novelizován 3. března 2016. Další skutečností, která ještě více snižuje daň těžařských společností je nařízení vlády č. 98/2016 vydané 16. března 2016, v němž v bodu 2 přílohy je uvedeno, že u uranu, cesia, lithia, manganu, mědi, rubidia, wolframu, zlata, je daň stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby. To znamená, že daň za vytěžení bude činit i méně než 0,7%. Nařízení vlády č. 98/2016 bylo podle některých senátorů vydáno v rozporu se zákonem, který stanovuje, že daň se určuje z tržní ceny vydolovaného nerostu nikoliv z koncového produktu...