Od roku 1955 bylo kvůli povrchovým velkolomům srovnáno v Severních Čechách se zemí více než 80 obcí, včetně středověkého královského města Mostu s památkami ze 13. století. Posledním takovým městem se staly počátkem devadesátých let Libkovice. Po pádu komunistického režimu došlo k vyváženému kompromisu mezi plány těžařů na straně jedné a zájmy místních lidí a životního prostředí na straně druhé. Bylo rozhodnuto, že těžba v povrchových dolech smí pokračovat, ale nesmí jí padnout za oběť žádná další obec ani cenná přírodní lokalita, bude postupně docházet k jejímu útlumu tak, že poslední povrchový velkolom (Vršany) bude uzavřen před rokem 2060...

První věcí je, že takzvaný Horní zákon (pozn. red.: slovo horní znamená hornictví) stanovuje, že cena kterou zaplatí důlní společnost státu za vytěženou horninu nepřesáhne 10% z tržní ceny vytěženého nerostu. Přičemž daň, kterou platí důlní společnost státu, může být dle zákona z rozhodnutí vlády i nižší než 10%. Horní zákon byl novelizován 3. března 2016. Další skutečností, která ještě více snižuje daň těžařských společností je nařízení vlády č. 98/2016 vydané 16. března 2016, v němž v bodu 2 přílohy je uvedeno, že u uranu, cesia, lithia, manganu, mědi, rubidia, wolframu, zlata, je daň stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby. To znamená, že daň za vytěžení bude činit i méně než 0,7%. Nařízení vlády č. 98/2016 bylo podle některých senátorů vydáno v rozporu se zákonem, který stanovuje, že daň se určuje z tržní ceny vydolovaného nerostu nikoliv z koncového produktu...

Akce odložena na neurčito z důvodu mimořádné situace

CÍL KONFERENCE: Představit možné návrhy řešení dané problematiky a vzájemně propojit aktéry daného tématu ke vzájemné spolupráci a podpoře, zvýraznit pozitivní případy a pokusit se najít a prosadit řešení palčivých problémů...