Od listopadu 2013 bohužel zaznamenáváme nárůst excesů v oblasti dodržování základních lidských práv a svobod v ČR a to i v justiční oblasti, kde počet excesů již přesahuje míru obvyklou a stále roste. Je tedy nezbytně nutné, abychom začali vyžadovat po právnických profesích plnění jejích povinností uložených jim zákonem či normami vyšší právní síly a jejích plnění kontrolovali třeba formou občanské dozoru, či jinou vhodnou formou.
Mnozí lidé totiž vůbec nevědí, kdo má co za povinnost a jsme zaplavováni řadou nářků a stížností na toto téma. Lidé přitom nechápou, že povinnosti osob právnických profesí musejí sami vyžadovat. V tom jim nikdo nepomůže. Ale aby to mohli vyžadovat, musejí znát alespoň ten nejužší základ, který níže publikujeme, aby si jej každý mohl přečíst.
V Evropské unii probíhá střet mezi zastánci a odpůrci pesticidu společnosti Monsanto zvaném Glyfosát, používaném ve výrobku na hudení plevele – Roundup. Zatím co zastánci vyzdvihují jeho účinnost odpůrci poukazují na jeho zdravotní závadnost, kontaminaci vod, potravin a lidského těla.
Řada odborníků se skutečně ve stanovené lhůtě proti návrhům ministra Mládka ohradila. Kromě řady ekologicko-ekonomických výtek odborníci poukazovali na to, že materiál je zpracován bez uvedení zdrojů a není tedy podle nich ověřitelný ani použitelný. Odpovědi naleznete v článku...
„Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadeným rozhodnutím; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný,“ uvedl Ústavní soud a dále sdělil: „Soudní řád správní je předpisem obranné povahy k ochraně veřejných subjektivních práv konkrétního jednotlivce, nikoli k dozoru nad každým aktem veřejné správy.“ Jinými slovy Ústavní soud naznačuje, že občanské sdružení Habeas Corpus, které stížnost podává jako takové není těžbou poškozováno, nebo toto možné poškození dostatečně neprokázalo. Prolomení limitů tedy nastalo také díky tomu, že se proti jejich prolomení nikdo z místních obyvatel nebránil, i když měli dle rozhodnutí Ústavního soudu zákonnou možnost se vůči pokračování těžby ohradit...
Od roku 1955 bylo kvůli povrchovým velkolomům srovnáno v Severních Čechách se zemí více než 80 obcí, včetně středověkého královského města Mostu s památkami ze 13. století. Posledním takovým městem se staly počátkem devadesátých let Libkovice. Po pádu komunistického režimu došlo k vyváženému kompromisu mezi plány těžařů na straně jedné a zájmy místních lidí a životního prostředí na straně druhé. Bylo rozhodnuto, že těžba v povrchových dolech smí pokračovat, ale nesmí jí padnout za oběť žádná další obec ani cenná přírodní lokalita, bude postupně docházet k jejímu útlumu tak, že poslední povrchový velkolom (Vršany) bude uzavřen před rokem 2060...
Na konci devíti hodin proslovů byly vzneseny návrhy k hlasování. Výsledkem byla žádost směrovaná vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky. Níže uvádíme poslanci přijaté i nepřijaté návrhy...
V poslanecké sněmovně byla 16. října 2017 svolána mimořádná schůze k posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři společností EMH k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. Výsledkem konečného hlasování sněmovny byla žádost směřovaná k vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky...
První věcí je, že takzvaný Horní zákon (pozn. red.: slovo horní znamená hornictví) stanovuje, že cena kterou zaplatí důlní společnost státu za vytěženou horninu nepřesáhne 10% z tržní ceny vytěženého nerostu. Přičemž daň, kterou platí důlní společnost státu, může být dle zákona z rozhodnutí vlády i nižší než 10%. Horní zákon byl novelizován 3. března 2016. Další skutečností, která ještě více snižuje daň těžařských společností je nařízení vlády č. 98/2016 vydané 16. března 2016, v němž v bodu 2 přílohy je uvedeno, že u uranu, cesia, lithia, manganu, mědi, rubidia, wolframu, zlata, je daň stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby. To znamená, že daň za vytěžení bude činit i méně než 0,7%. Nařízení vlády č. 98/2016 bylo podle některých senátorů vydáno v rozporu se zákonem, který stanovuje, že daň se určuje z tržní ceny vydolovaného nerostu nikoliv z koncového produktu...
Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech...
