Již 4. září 2020, publikovala Univerzita v Pittsburghu výsledky práce skupiny vědců z oddělení infekčních nemocí, kteří údajně izolovali dosud nejmenší biologickou molekulu, která zcela a specificky neutralizuje virus SARS-CoV-2, který je příčinou COVID-19. Tato protilátková složka byla použita ke konstrukci léčiva známého jako Ab8 pro potenciální použití jako terapeutikum a profylaktikum proti SARS-CoV-2. Dále byla 2. července 2020 zveřejněna ambulantní studie, která zjistila, že využití kombinace zinku, hydroxychlorochinu a azithromycinu souvisí s úbytkem hospitalizací a úmrtí u pacientů s COVID-19...

Celá věc se točí okolo látky zvané kanabidiol (CBD), kterou obsahuje takzvané „technické konopí“ – tedy cannabis sativa (konopí seté). CBD se v posledních letech využívá pro jeho významný potenciál při léčbě úzkosti, deprese, chronických bolestí, nespavosti, Parkinsonově chorobě, nechutenství, epilepsii či cukrovce. Dostupnost přírodních produktů komplikuje takzvané nařízení o potravinách „nového typu“, kdy jsou prodejci přírodních produktů zatěžováni nároky na finančně velice nákladné studie. Studiemi mají prokázat bezpečnost a léčivost přírodních produktů, které se používají již po staletí. Za volně dostupné přírodní látky samozřejmě žádná velká farmaceutická společnost nebo koncern nebojují, jejich prodejem se nedají vydělat tak velké peníze a není možné získávat monopol a exkluzivitu, kterou jim zajišťují...

Situace kolem Avastinu v Česku je prý jednou z nejhorších v Evropě. „Ve většině vyspělých zemí se Avastin pro léčbu sítnice používá, protože je prokázáno, že je stejně účinný i bezpečný jako mnohem dražší léky. Byl dokonce jedním z prvních léků pro léčbu makulární degenerace,“ uvádí oční chirurg Pavel Stodůlka. Kvůli vysoké ceně a přísným kritériím se k léčbě dostane jen zlomek nemocných. Zdravotní pojišťovny vydávají za biologickou léčbu očí stovky milionů korun ročně. „Cena léků Lucentis a Eylea je srovnatelná, jsou ale přibližně 50x dražší než Avastin. Cenový rozdíl je obrovský. Ročně se v Česku na tyto léky vydají zbytečně stovky milionů korun. Pokud by se více používal levnější Avastin, veřejné zdravotnictví by ušetřilo významnou částku a zdravotní péče by se stala dostupnější pro víc pacientů. Farmaceutické firmy by ale přišly o tučný profit,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, proč výrobce Avastinu, který je vlastnicky propojen s výrobcem výrazně dražšího Lucentisu, nechce lék zaregistrovat i k léčbě makulární degenerace...

Už vás někdy napadlo zjistit, co je vlastně ve vakcíně, kterou necháváte píchnout svému dítěti – povinně na příkaz státu, respektive ministerstva zdravotnictví, respektive jeho konkrétních orgánů? Pojďme se podívat na seznam povinných očkování, který se poměrně rozrostl. Obsahuje celkem osm dávek čtyř různých vakcín, o kterých příslušné úřady a instituce prohlašují, že jsou naprosto nezbytné pro udržení lidského zdraví a přežití jedince i společnosti. Proto jejich očkování vymáhá a nařizují zákonem o povinném očkování. Obecný pohled na očkování zdůrazňuje, že se jedná o vnější pomoc k posílení imunity organismu a vytvoření protilátek na smrtelné choroby, které údajně díky očkování vymizely...

„Ráda bych Vás ujistila, že připomínky předložené v rámci mechanismu zpětné vazby, včetně těch Vašich, Komise náležitě zohlední, aby bylo zajištěno, že v dané záležitosti bude přijato co nejvhodnější opatření k řízení rizik,“ uvedla Sabine Jülicher, ředitelka odboru bezpečnosti potravin na DG SANTE. „Samozřejmě tato odpověď je velmi diskutabilní, neboť zřejmě nemáme relevantní možnost zkontrolovat jakým způsobem naše připomínky zohlední, a jaký bude finální statut jejich rozhodnutí.,“ uvádí spolek Habeas Corpus v reakci na odpověď. „Budeme pracovat na prověrce fungování kontrolních mechanismů nad činností Evropské komise a jejich úřadů. Dle našich dosavadních zjištění kontrolní mechanismy, pokud vůbec nějaké jsou, zjevně nefungují, a lobbisté si v Bruselu dělají co chtějí. Případu budeme věnovat i nadále zvýšenou pozornost.“...

No, občas to není s úřady jednoduché. Nesmíme mluvit o tom, jak houby a byliny mohou lidem pomoci, jak účinkují, co dělají v lidském organismu. Respektive pro některé byliny (a dvě houby) existuje seznam „schválených zdravotních tvrzení“, která jsou ale ve většině případů zcela odtržena od reality. Evidentně je nevytvářel odborník, ale nějaký úředník. Čínská medicína má tisíciletou tradici. Ty účinky jsou vyzkoušené doslova na miliónech pacientů. Ví se přesně, co dělají. A v drtivé většině případů nemají negativní vedlejší účinky. A pak přijde úředník EU a šmahem tuto zkušenost zakáže předávat. Absurdní. Další specialitkou úředníků EU je seznam „nových potravin“...

Politika takzvaných „nových potravin“ má svá úskalí a v poslední době se stává předmětem kritiky. Nová nařízení Evropské komise dopadají zejména na prodejce doplňků stravy, ale také na běžné spotřebitele, kteří se v důsledku toho nemohou k určitým doplňkům stravy dostat. Nedávno jsme popisovali případ zákazu doplňků stravy po staletí využívané houby outkovky pestré (coriolus versicolor), který se vyvinul v šest let trvající soudní spor. Také jsme se zmínili o protestech proti chystanému zákazu aloe vera a dalších rostlin. Zákaz platí například pro čaj „červené lapačo“ nebo cannabidiol (CBD)...

Položili jsme paní magistře několik otázek zaměřených na její zkušenosti z praxe v Přírodní lékárně. Zaměřili jsme se také na současnou situaci v oblasti doplňků stravy, kterou ztěžují přibývající vládní nařízení a regulace. Dotknuli jsme se také situace alternativní medicíny v ČR, kterou silně potlačuje Ministerstvo zdravotnictví na popud představitelů takzvané Západní medicíny...

„České zemědělství je v krizi,“ říkají pořadatelé konference nazvané Zpátky k jídlu. Řešení vidí především v tom, že je třeba situaci přesně pojmenovat, říci co se děje a jak vážná situace je. „Chceme představit základní řešení. Chceme se propojit do hnutí, které nás od agrochemického a potravinářského průmyslu ničícího naši krajinu, vodu a zdraví, vrátí zpět k zemědělství a skutečnému jídlu.“

V podstatě se jedná o 12dílný on-line kurz pro začátečníky i pokročilé, ve kterém nabízejí školení pro sběr a používání bylinek, které rostou v zahradě nebo ve volné přírodě. Rodinný projekt Síla pro život se zabývá zejména bylinkářstvím. „Jsme zastánci a propagátoři udržitelného životního stylu. Upřímný a šetrný vztah k přírodě je pro nás samozřejmý,“ uvádějí autoři projektu...