Napětí v Jihočínském moři a „bitva o Tchaj-wan“

05.02.2024 - Vox Populi
počet přečtení: 684
vytvořeno 05.02.2024, upraveno 05.02.2024

Tchajwanskou úžinou prochází stěžejní námořní trasy představující více než čtvrtinu globálního obchodu.
Tchajwanskou úžinou prochází stěžejní námořní trasy představující více než čtvrtinu globálního obchodu. (Volné dílo)

 

„Tchaj-wan má vysoce strategickou polohu v asijsko-pacifické oblasti, přičemž Tchajwanskou úžinou prochází stěžejní námořní trasy představující více než čtvrtinu globálního obchodu,“ říká analytik projektu Sinopsis David Gardáš.

Komunistická strana Číny dlouodobě buduje na malých korálových útesech postupně se rozšiřující záladny, které mají ve výsledku vojenský chatakter. Potém v mořské oblasti začnou pravidelně křižovat vojenské lodě a přelétávat vojenské letouny. Tomu se říká postupné přebírání kontroly.

Koncem března 2017 se ve světových médiích objevily zprávy, že tři čínské umělé ostrovy v řetězu Spratleyho ostrovů jsou téměř dokončeny. Americké Středisko strategickým a mezinárodních studií publikovalo výsledky analýzy nejnovějších satelitních snímků ostrovů a definitivně potvrdilo svá dlouhodobá podezření.

Ashley Townshend z univerzity v Sydney shrnuje: Peking se touží stát dominantní vojenskou mocností v této části světa – schopnou zabránit či vetovat přístup ostatních zemí do těchto vod.”

Tyto závěry jsou v příkrém protikladu k tvrzením Pekingu, že ostrovy staví pro čistě civilní účely, například lepší obranu proplouvajících nákladních lodí, napsal v roce 2017 projekt Sinopsis..

 

Tchaj-wan navíc spoluvytváří takzvanou „první ostrovní linii”, tedy řetězec ostrovních států podél čínského pobřeží od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny a Borneo, uvádí analytik.

„Narušení této geostrategické linie ze strany Číny by tak ovlivnilo celou koncepci svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku, která tvoří základ ‚indo-pacifických strategií‘ řady demokratických států, včetně České republiky,“ říká Gardáš.

Dokumentární film z roku 2021 o taktikách čínského režimu - „oklamat, infiltrovat a ovládnout“ ukazuje, jakým způsobem získává čínský režim stále větší vliv a který si postupně pomocí ekonomických pobídek a skrytých taktik přizpůsobuje ke svému obrazu. Dokument vytvořila v roce 2020 nezávislá televizní stanice NTD.

Případová studie o infiltraci čínského režimu do australské politiky a společnosti z roku 2018, zmiňuje vydání knihy Tichá invaze (Silent Invasion) – o infiltraci Číny do australské společnosti a řízení země. Knihu sepsal australský profesor Clive Hamilton z centra pro aplikovanou filosofii a veřejnou etiku na Charles Sturt University.

Dokumentární snímek „Konečná válka“, která je bezprecedentní kombinací osobního příběhu a geopolitického boje, historie a současnosti, mapuje vyšetřování reportérů deníku The Epoch Times a špičkových pozorovatelů Číny, kteří odhalují krok za krokem sto let probíhající strategii Komunistické strany Číny k získání dominantní moci v celosvětovém měřítku.

Čínská komunistická strana je pro většinu lidí přinejmenším záhadou.

Za stranickým žargonem, nepředvídatelnými činy a neustále se měnící tváří se však skrývá promyšlené spiknutí členů komunistické strany, jehož strategie musí postupně zničit vše, co stojí v cestě dosažení hlavního cíle.

Jak nebezpečná je taktika Pekingu v Afghánistánu, rusko-ukrajinské válce a v Tchajwanském průlivu? Jaká je základní strategie čínského režimu vůči Spojeným státům? Proč čínský režim prosazuje myšlenku „třetí světové války“?

Investigativní tým deníku The Epoch Times se poprvé vydává po stopách počátků Komunistické strany Číny, aby odhalil její sto let staré spiknutí s cílem infiltrovat a podlomit hlavní světové hráče. Snímek bude je s českými titulky plánován k vydání v březnu 2024.

Veškerá dosavadní zjištění napovídají, že Komunistická strana Číny má vlastní plán jak spravovat věci veřejné a při její světové dominanci můžeme předpokládat, že politiku a přístupy, které zavádí vůči vlastnímu obyvatelstvu v Číně, začně zavádět ve všech oblastech v nichž začneč získávat rozhodující vliv. Což už můžeme jasně pozorovat na příkladu Hongkongu a jeho hroutící se demokracie a začínající totality.

Cíle jsou jednoduché - dosáhnout toho, co chce Strana a to jekýmikoliv prostředky...

Hodnocení článku
Článek nebyl ještě ohodnocen.
Čtěte také: Česká televize se musí omluvit za nálepkování antivaxerstvím a dezinformátorstvím Vymáhat 100 milionů po Agrofertu? Stát nechává zpracovat kvůli toastům desátý posudek V čínském lágru jsme vyráběli světla na vánoční stromečky, židle a hračky, které se prodávají na Západě Sněmovní výbor vyzval čínský režim k ukončení pronásledování Falun Gongu Home Credit kritizuje články projektu Karlovy univerzity. Oznámil, že podá žalobu na autory textu
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi