Na odborné konferenci nazvané Je čas začít spolupracovat, která měla na půdě poslanecké sněmovny otevřít problematiku potřeby „nastolit spolupráci mezi lékařskou veřejností a praktikujícími jiných oborů“, byly mimo jiné představeny výsledky využití akupunktury a elektroakupunktury při léčbě pacientů...
Strategický rámec Zdraví 2030 poukazuje na velmi nízkou zdravotní gramotnost a vysokou chronickou nemocnost české populace. Oba faktory přispívají významnou měrou k obrovské nákladovosti našeho systému zdravotnictví. Cílem konference je nastolit spolupráci mezi lékařskou veřejností a praktikujícími jiných oborů...
Ahoj, dnes jsem vyrazila do lesa na outkovku pestrou! Krásně zbarvenou, velmi proměnlivou léčivou houbu, která je hojně využívaná proti bakteriím, virům a nádorovým onemocněním. A jelikož outkovek je v přírodě hned několik druhů, rozhodla jsem se, že ti jich ukážu co nejvíc, aby sis byl při sběru outkovky pestré více jistější...
Onemocnění covid-19 je „slizniční nemoc“. Vakcinací do svalu není možné dle poznatků vědy vytvořit „slizniční imunitu“ a zabránit šíření viru, říkají čeští experti. Očkovaným se může virus dostat na sliznici a budou potom virus šířit dál stejně jako neočkovaní, kýcháním nebo vydechováním. Ministerstvo zdravotnictví přesto naznačuje, že vakcinace ochrání před přenosem viru.
Vakcinovali jsme, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že jen takto epidemii zvládneme a obrovské množství zdravotníků se do vakcinace v této víře aktivně zapojilo. Ale s odstupem několika let...
Jeden výrok, pár vteřin z více než hodinového rozhovoru Jaroslava Duška vyvolalo zájem, vášně a celospolečenskou diskuzi. Jak ale Dušek myslel výrok o rakovině doopravdy?
Na počátku musí být vůle člověka vyléčit se, a nezanedbávat prevenci, která může i vážnou chorobu odhalit včas. A ze strany lékařů je pak potřebná ambice nejen léčit, ale opravdu vyléčit své pacienty. A o hledání i nacházení fungujících terapií si budu povídat s paní profesorkou Annou Struneckou dnes...
Před několika dny jsme měli tu čest zorganizovat historicky první oslavu Světového dne čínské medicíny u nás. Světový den čínské medicíny připomíná nevšední událost s důležitým dopadem na naše životy. Není to nějaký novodobý, světský svátek, ani nejde jen o to připomenout se veřejnosti a získat pozornost či peníze pro věc. Připomíná nám situaci, v níž dennodenně žijeme – a také dává naději, a dokonce návod, jak se v ní chovat. Řeklo by se, že je zásadní pro naše zdraví...
„Vzhledem k událostem v posledních letech, stále nově objevujícím se důkazům, ověřeným datům a informacím chceme otevřít odbornou veřejnou diskuzi se zástupci z oblasti vědy, zdravotnictví a práva, která se bude zabývat reflexí uplynulých let. Přesně tři roky od zavádění prvních opatření v České republice se ohlídneme za pandemickým obdobím, budeme hledat poučení...“
Pracuju se zemí. Napojuju se na ni. Ne nějakým rituálem a vznešeně, ale úplně prakticky. Rejpu se v ní a učím se jí rozumět. To krásně uklidňuje – zahrada je naše kotva. Jasně, ta práce, ty drobné úkoly, kterým bychom se i tak věnovali, čerstvý vzduch, slunce a nebe nad hlavou – to vše dává klid a uzemňuje. Kromě toho také to povědomí, že se dokážeme postarat o sebe a naše blízké. Že umíme vlastnoručně iniciovat vznik potravin, kvalitních a našich. Nezávisle na řetězcích, globálu, finančních trzích a burzách. Z pole na stůl. Z ruky do pusy...
