Konference: Lesy vs. kůrovec - jak řešit sucho a klimatické změny?

Konference: Lesy vs. Kůrovec - jak řešit sucho a klimatické změny. (Výžez z oficiálního plakátu konference)

 

18. října 2019 proběhla v Praze konference na téma "Lesy vs. kůrovec". Vystoupili zde zástupci státních i nestátních organizací, které mají ve správě lesy. Neřešila se ale pouze otázka kůrovce, ale také otázky klimatických změn, sucha a mnohé další.

Ozganizační a mediální pokrytí konference zabezpečovala MAFRA.

Probíraná témata:

1 Klimatické změny & sucho
2 Podpora státu / finance, návody
3 Pomůže si příroda sama?
vs. řešení odborníků
4 Lesní hospodářství

Přednášející:

Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR
Petr Sklenička, rektor, Česká zemědělská univerzita
Josef Vojáček, generální ředitel, Lesy ČR
Petr Král, ředitel, Vojenské lesy a statky ČR
Sylva Krechlerová, jednatelka, KRONOSPAN
Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity

(Zleva) Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity. Sylva Krechlerová, jednatelka, KRONOSPAN. Petr Sklenička, rektor, Česká zemědělská univerzita. (Zdroj)

---

Prezentace jednotlivých přednášejících jsou dostupné zde:

---

Zápis z konference:

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman během konference řekl, že ministerstvo situaci bere velmi vážně. Podle Tomana to, jak současnou situaci překonáme, bude rozhodovat o budoucnosti lesů pro další generace. Toman, ale i další přítomní mluvčí, uvedli, že můžeme pouze zpomalit průběj kalamity, ale nelze ji v současném stádiu zastavit. Ministerstvo podle Tomana chce vytvořit podmínky vlastníkům a správcům lesa, aby mohli s kalamitou účinně bojovat. Státní lesy zastavili úmyslnou smrkovou těžbu a nová vyhláška prosazuje zvýšení podílu listnatých stromů, které lépe odolají změně klimatu. Další diskutovanou oblastí je lov spárkaté zvěře, která je určitou hrozbou pro nově vysázené lesní porosty, což má řešit myslivecký zákon.

---

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička uvedl, že není lesník, ale zemědělec meliorátor, ale jako nelesník udělal k lesu několik poznámek o suchu. 17. října 2019 byl na konferenci v Třeboni o suchu, kde podle něj zazněly dobré příklady, jak se to dá dělat a jak to funguje. (poznámka: Jednalo se o konference Klimatická změna - výzva pro města a venkov / Podrobnosti o konferenci zde)

Rektor dále dal divákům do pozornosti projekt "lesy jako biotická pumpa" neboli Chytrá biotická pumpa, což je unikátní technologické řešení původem z ČR, které může pomoci zachránit rozsáhlé oblasti trpící akutním nedostatkem vody. V minulém roce se konal první mezinárodní Smart Biotic Pump SUMMIT PRAGUE 2018, jehož iniciátorem a organizátorem byla česká společnost Consilia Futura Europa.

Podle pana rektora Skleničky nejdou globální změny pro adaptaci na vzniklou situaci tak důležité, ale důležité jsou lokální stavy, které změny vyvolávají a s těmi se právě budeme muset potýkat. ČR ovlivňuje přibližně 2 promile globálního problému. Takže z globálního hlediska, i když se budeme snažit situaci zvládnout na 100%, bude to mít i tak pouze symbolický vliv.

Z hlediska snižování povrchové teploty krajiny je les ideální krajinný pokryv, uvádí rektor ve své prezentaci, na vrcholu lesa je například 38 stupňů a na spodní části lesa (u půdy) může být až o 18 stupňů méně. Podle některých výpočtů vydá 1 strom za 4-5 výkonných klimatizací.

Jak budou lesy vypadat? Pro pana rektora je důležité i prostorové rozmístění lesů a měl by se tedy klást důraz na prostorové rozmístění, poměrné rozmístění ve spolupráci se zemědělci.

TIP: Rektor ČZÚ Petr Sklenička: Chytrá krajina je záchranou nejen pro českou přírodu

Podle rektora nemusíme čekat na výzkumy, čekat několik generací na výsledky výzkumu není čas, klimatická změna je rychlejší. Klimatologové říkají, že probíhá pesimističtější scénář, je třeba jednat hned a není čas na pokusy.

Existuje obecné pravidlo, že pestré lesy jsou určitou zárukou stability. Podobně taková pestrost platí i v ekonomii i lékařství, kde je pestrost rovněž zárukou stability. Například pokud rozložíte svůj majetek do investic do různých odvětví, přežijete recese a krize mnohem bezpečnější, než když investujete pouze do jednoho odvětví (v tomto případě je to paralela s vysazováním pouze smrkových lesů) a to platí i v přírodě, sázka na pestrost je dobrá cesta, míním rektor Sklenička.

Zbývá jen vyřešit co je nejpestřejší porost, jakou by měl mít pestrost, jaké druhy budou v dlouhodobém hledisku odolnější, jak je vzájemně míchat a komponovat.

Lesní výměra v EU standardně zabírá přibližně 40% plochy krajiny.

Ley ČR se dnes už snaží, aby nedocházelo k odvodňování rašelinišť. Pramenné oblasti jsou důležité, když budou dobře fungovat, nebude docházet k vysychání potoků.

Například Izrael (mistři v zavlažování) nemá žádné zkušenosti se zavlažováním lesů, není se od koho učit a tak musíme sami být průkopníky.

Pro závlahové nádrže bude méně místa v lese než na zemědělských půdách, proto bude do budoucna velice důležitá spolupráce mezi zemědělstvím a lesnictvím - z těchto praktických důvodů.

Výzkumné ústavy musejí zajistit rychlý přenos výzkumů do praxe. Je také třeba podporovat lesnické obory, podpořit zemědělské studenty, které budeme za 20 let potřebovat. Příliv vědců ze zahraničí do ČR - to také potřebujeme.

Poznámka - zatopené lomy a jezera = obrovské zdroje vody.

---

Generální ředitel společnosti Lesy ČR Josef Vojáček uvedl, že 19. října odstartuje národní akce Den za obnovu lesa, která proběhne na 14 místech po celé republice a bude i potom stále pokračovat v jednotlivých krajích.

Cílem akce je podle pana Vojáčka přitáhnout pozornost veřejnosti k tomuto problému vymírání a vysychání lesů v důsledku sucha, polomů a kůrovcové kalamity. Vojáček uvedl, že akce skutečně probudila získala obrovský zájem veřejnosti.

Letošní srážky (2019) byly lepší srážky než v loňském roce a tak problémy se suchem jsou tento rok spíše lokálního rázu.

Vojáček upozorňuje, že dnes sázíme lesy druhého století, horizont je dlouhodobý, několik desetiletí a to se týká celé ČR.

Těžba dřeva se podle Vojáčka pohybuje standardně na úrovni přírůstku (kolik naroste, tolik se vytěží).

Od roku 2018 se úplně zastavila nahodilá těžba a vytěžují se pouze stromy napadené kůrovcem nebo lesy poškozené polomy. V důsledku kalamity došlo k propadu zisku lesnického sektoru.

Moravsko-český kraj - odeznívá kalamita - jihočeský nejohroženější a na severu Česko-saské Švýcarsko - nejvíce ohrožená území. Soustředit kapacity do boje s kůrovcem je třeba do míst výskytu kůrovce a kalamitních holin - Vysočina má problémy - Česko-saské Švýcarsko a jihočeský kraj.

 

PROBLÉM: Roztříštěná majetková držba. Aby to bylo účinné musejí proti kůrovci zasahovat všichni - stát i soukromníci. Jenomže někteří vlastníci ani nevědí, že lesy mají - 20% vlastníků je nedohledatelných a nekomunikují = velký problém, když oni nebudou situaci řešit, ovlivní to další lesy v oblasti. Stát nemá právo vytěžovat stromy z takových soukromích pozemků. Takové situace se budou muset do budoucna řešit zákonem.

 

V médiích se obecně dočteme, že problém je kůrovec, ale existuje také spousta jiných škůdců než kůrovec - takže pouze změnit dřevinu situaci nevyřeší - jde i o jiné škůdce. Například jsou to: Václavka, Kloubnatka na jasanu, Chalara (celorepubliková) = houby, Chroust (strážnice, moravská Sahara).

V letošním roce hynou a chřadnou borovice. Například  v polabí uschly nastojato. Borovice mají jiný kořenový systém, jejich úhyn byla plošná záležitost, která se stala určitým fenoménem roku 2019.

Jak s lesy dál v 21 století? Chceme vysázet 80 000 000 ks sazenic z více než 50 druhů dřevin, říká Josef Vojáček. Listnaté 65% a jehličnaté 35%. Chceme navýšit listnáče a budeme pokračovat také ve výsadbě jehličnatých. Hlavními dřevinami budou smrk, buk, dub, borovice.

Opět se hovořilo o potřebě redukce spárkaté zvěře, která může spásat nově vysazené sazenice.

Další projekt, na který generální ředitel Lesů ČR upozornil je Vracíme vodu lesu, do které stát investuje miliardy korun. Jedná se o opatření bodová, liniová a plošná. Konkrétně například o průtočné tůně, odvodňovací přístupy a pera (když se zahradí zadržují vodu v krajině, když jsou záplavy, tak se uvolní a vodu odvedou. Lesy ČR dnes také více investují do vodohospodářství.

Od 1. 1. 2020 má přijít změna způsobu obhospodařování. Dojde k rozdělení území do 3 částí - postkalamitní, kalamitní - standardní. Kalamitní jednotky tvoří cca 1/4 a ty si chtějí lesy ČR obhospodařovat sami a dříví prodávat ve vlastní režii. V 2018 byl největší zádrhel v tom, že těžba dřeva by se rovnala ztrátě, protože jeho cena na trhu dramaticky klesla a proto bylo obtížení přimět smluvní firmy k těžbě. Tam kde nebude kalamita zůstane stejný model.

Kdo za kůrovce může? Podle Vojáčka svůj podíl na situaci nesou různé faktory - hlavní je klimatická změna. Rakousko i Německo řeší stejnou kalamitu jako u nás (kůrovec i usychání lesů) je to v Evropě globální problém. Je to velký problém a přesahuje hranice délky života naší generace.

---

Petr Král, ředitel, Vojenské lesy a statky ČR (videozáznam)

---

Sylva Krechlerová, jednatelka, KRONOSPAN uvedla, že firma se cítí být součástí zdravé péče o les. Historie Kronospanu vedla od založení soukromé pily až k výrobě velkoplošných desek na bázi dřeva.

Tato rodinná firma je dnes největším výrobcem v tomto segmentu a také je nositelem řady inovací. Podle paní Krechlerové je společnost součástí zdravé péče o les. Zpracovává to, co nezpracuje pila, recykluje dřevo = zpracuje druhotně dřevo, které dřevaři prodají a potom se zneužitkuje.

Firma se věnuje recyklaci, cirkulární ekonomice, do níž investujeme miliardy korun.

Smrk je podle Krechlerové velká výhoda pro výrobu OSB desky. Recyklováním dřeva se šetří příroda. Snižuje nutnost těžby dřeva a emise látek ze dřeva a emise, které by vznikaly spalováním. Firma vlastní patent na recykláty do OSB desek.

---

Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity -otevřel otázku, z jakého hlediska je kůrovcová kalamita tragédie a z jakého příležitost. To, co se říká a přijímá dnes, jsme říkaly o roky dříve a tehdy jsem byl nařčen z kacířství, říká Turčáni.

K současné situaci se musíme podle Turčániho postavit čelem, musíme si přiznat, že za něco můžeme a musíme se proti tomu razantně postavit a pokračovat v tom.

Proč vznikla kalamita? Tušíme problém už od roku 2017. Současný proces má velkou dynamiku a musíme to řešit hned. Neměli jsme ucelenou strategii směřování a některé signály jsme nechtěli řešit. Nebudu nikomu vyčítat, mám ambici se podívat do zrcadla a přiznat si jak na tom jsme, říká Turčáni.

V lesnictví obvykle nesklízíme to, co zasejeme a musíme být odpovědní budoucím generacím.

Současná situace je taková, že se zvyšuje teplota, zvýšená teplota = zvýšený odpar = sucho. Důvody sucha leží ve faktorech, které lesníci nemohou ovlivnit, řekl pan děkan.

ČR je největší měnitel složení přírodních lesů v Evropě. V ČR lidé nejvíce změnili původní složení lesů. Pokud změníme razantně složení lesa, určitou dobu to bude fungovat, ale když se kyvadlo vychýlí hodně, potom se razantně vrací zpět a způsobí to takovou kalamitu jakou zažíváme.

Důvody kalamity jsou také v managementu ČR. Vážný důvod je nedostatečná legislativa a připravenost politiků. Předchozí ministr zemědělství Marian Jurečka nereagoval, nevěřil tomu, co jsem říkal, že se řítíme do problémů a musíme se připravovat. Toman teď reaguje rychleji, moje návrhy jsou stále ještě razantnější, než to jak reagují, ale zlepšuje se to, uvedl Turčáni.

Dlouhodobě klesá počet zaměstnanců lesního hospodářství, ale zvýšila se těžba, a to už v roce 2015. Chyběla nám strategie a dobrá strategie, protože strategie mohou být i špatné.

Existuje zde také ignorace vědeckých poznatků, což ovlivňuje hospodaření a vytváří společný problém, kdy se nedokážeme navzájem přesvědčit. Musíme se také soustředit na to dostat do provozu to, co fakulty a výzkumný ústav vymyslí a dostat to do praxe do provozu.

Zaměřujeme se na to dělat věci, které přinášejí zisk, ale to nestačí, musíme dělat věci jinak. Spolupracovat, připravovat se, mít strategii, nést zodpovědnost.

Mnoho z nás si říká, že to bude krátkodobá záležitost, a tak ignorujeme vznikající problém. V roce 2018 jsme si většinově uvědomili, že kalamita už tady je a nemůžeme říkat, že není. Signály o tom tady jsou už 15-20 let. Projekty na kůrovce začaly vznikat v roce 2007, výzkumy platilo min. zemědělství, tehdy ale nebylo pro tyto věci velké politické pochopení, říká Turčáni. 

V roce 2014 jsem jednal s politiky a Lesy ČR, situace začala už v letech 2014-15, nechtěli jsme si to přiznat a doufali jsme, že to zůstane na Moravě a neroztáhne se to na celou ČR.

Chyba byla také v tom, že jsme vozili napadené dříví po republice, a u těch distribučních cest skutečně vznikli problémy.

Kůrovec je prakticky vzato všude, ale je ho málo, když se vytvoří podmínky tak se namnoží.

Prada je, že Kůrovci voda neškodí, je to tak, že s vodou jsou smrky silnější a kůrovec je nemůže snadno napadnout, takhle to je.

Fakulty také chodí do terénu, i naši studenti pomáhají zalesňovat i soukromím vlastníkům pomáháme zalesňovat.

Budeme vybízet odbornou veřejnost, aby jednala, snažím se vystupovat v TV a mluvit o kalamitě, že je kalamita je tady, ale jako lesníci potřebujeme pomoc. Snažíme se získávat podporu, některé věci jdou ztěžka, ale dáváme to dohromady, postupujeme.

Vznikla studie Život s kůrovcem a ten název naznačuje, že boj s kůrovbcem nevyhrajeme a musíme se naučit s kůrovcem žít, to se děje i v jinde ve světě, v USA nebo v Kanadě, můžeme se z toho poučit, z jiných zkušeností.

Kůrovec je odezva na klimatické změny přesahují rámec jedné země. Musíme hledat nová řešení a prostředky, protože to co jsme používali v minulosti už nefunguje, musíme vymýšlet nová řešení.

Kalamitu nemůžeme zvládnout, můžeme pouze tlumit některé projevy, nepříznivé dopady na trh, musíme se zaměřit na nově vznikající porosty.

Bez toho abychom to začali řešit na všech úrovních lesy 21 století nebudou, musíme změnit přístup. Koncepce lesního hospodářství byla změněna, byla diskuse a došlo k reflexi, mnoho lidí si některé věci neuvědomuje, ale to tak bývá, uvádí Turčáni.

Musíme sami sebe chápat jako součást problému a říkat a ptát se sami sebe - kde jsem selhal, jak se poučit, co udělat lépe - vnímat se jako součást problému a nejenom označovat toho nebo toho, že za to může - všichni jsme součástí a neměli bychom se z toho vyčleňovat - možná jsme přesvědčovali málo, málo intensivně... míní Turčáni.

Umřelo 100 milionu smrků. Je to tragédie? Přicházíme o les? Teď vyvážíme přírodní bohatství ven ze země, což je chyba! Říká Turčáni.

Kalamita je zároveň příležitost, protože nám konečně začínají lidé, politici a společnost naslouchat - to kalamita přinesla.

Je důležitá těsná spolupráce vědeckých institucí s lesnickým provozem, vzdálili jsme se od sebe. Fakulta se sice etablovala na světové vědecké úrovni, ale nespolupracujeme dostatečně s lesnickým průmyslem. Dobrá věda, která funguje, ta v praxi pomáhá.

Musíme pokračovat v naslouchání veřejnosti a vysvětlování veřejnosti, musíme vysvětlit veřejnosti, že je to problém veřejnosti ne lesníků.

Jedním z úkolů do budoucnosti bude najít způsob jak nahradit plasty. Například brčka se mohou dělat papírová (poznámka autora: síť McDonalds v Praze již papírová brčka nasadila). Měli bychom lidi podporovat, aby více kupovali dřevěné věci, aby se nahradili plasty dřevinami. Právě teď je dřeva přebytek a není po něm poptávka.

---

TIPY: (Další plánované akce)

Den za obnovu lesa - sázíme lesy nové generace

Vracíme vodu lesu