Koronavirus nás zatím nepřivedl k zamyšlení: „Neděláme něco špatně? Měli bychom NĚCO změnit?“

10.03.2020 - Milan Kajínek
počet přečtení: 212
vytvořeno 10.03.2020, upraveno 20.03.2020

mor-v-rime
Obraz nazvaný Mor v Římě od malíře Delaunaye je inspirován příběhem toho, jak božská odplata přinesla do Říma mor. Nemoc zabila v některých oblastech až jednu třetinu populace a ukončila relativně mírové období římské historie. Mor se zázračně zastavil poté, co se lidé v roce 680 probudili a začali uvažovat o krutostech v té době páchaných vůči křesťanům a o obecném morálním rozkladu společnosti. Když lidé začali činit upřímná "pokání" ze svých hříchů, v Římě se mor zázračně přestal šířit. (Zdroj Inspired Original)


 


Mohou nás věci, které se kolem nás odehrávají podnítit k zamyšlení a má smysl se zamýšlet na tím, co se kolem nás děje? Ještě zajímavější je možná otázka, zda má to, co se kolem nás děje něco společného s námi samotnými a naším chováním. Jenomže, pokládá si v dnešní době někdo takové otázky ve spojitosti se současnou epidemií koronaviru? Zkusme se kromě "karantény" také trochu zamyslet.

Dává smysl tu a tam učinit efektivní retrospektivu toho, co dnešní společnost (a my sami) děláme. Jaké má společnost hodnoty a zda by neměla "nějak" své chování změnit neřkuli napravit? Ti odvážnější či schopnější sebereflexe a hledání chyb na své straně, se mohou podívat kriticky i na své vlastní chování.

 

Děláme něco špatně, nebo je absurdní takto uvažovat..?

 

Když jinak hodný otec vlepí pohlavek svému milovanému synovi, možná si syn řekne: "Proč mě otec bije? Neudělal jsem třeba něco špatně? Co to bylo...?" Syn důvěřuje otci a zamyslí se sám nad sebou. A možná se i pokusí své chování změnit.

Mohl by také přemýšlet takto: "Příště se uhnu" nebo "začnu posilovat, abych se otci ubránil..." nebo může pochybovat nad chováním otce a zlobit se na něj, že mu pohlavek vlepil. Ale, co když měl otec pravdu a skutečně udělal něco špatně?

Pokud použijeme takovou metaforu a současná epidemie koronaviru by byla nějakým varováním neřkuli důsledkem nějakých špatných skutků konkrétních lidí, či nepřístojného chování lidstva, co tedy děláme špatně? Nebo je absurdní takto uvažovat?

Věda, technika a životní prostředí

Přemýšlejme také nad cestou, kterou nás vedou moderní technologie. Vytvářejí se geneticky modifikované potraviny a organismy. Rostliny se pěstují pomocí pesticidů, které ničí "plevel". Půda je plná takových látek, které se dostávají do povrchových vod a spodních vod.

Moderní výdobytky hormonální antikoncepce se hojně užívají, aby zabránili početí dětí. Stejně tak se běžně na objednávku nenarozené děti při potratech zabíjejí.

Mnohé potraviny se modifikují, konzervují a emulgují.

Také je třeba zmínit, že se mnohé výdobytky vědy a techniky zneužívají. Mezi ně patří například transplantační chirurgie, atomová energie nebo digitální technologie.

Mnozí lidé dnes opět vnímají potřebu vrátit se k tradicím, k přírodě, víře a větší pokoře. Nevěřit bezmezně ve vědu a technologii a nepoužívat je bezmezně k promněňování světa k "obrazu svému".

Morálka a tradiční hodnoty

Z hlediska morálních hodnot, které donedávna byly (a dnes ještě někým jsou) uznávané, je možné říci, že velká část společnosti je ve skutečném "morálním úpadku".

Pornografie

Ruku na srdce, kdo dnes například nesleduje pornografii? Je jí plný internet, ale i obyčejné novinové trafiky. "Predátoři" na sociálních sítích "loví" nezletilé dívky, dětská pornografie koluje po internetu a už i česká obchodní centra (všechna velká obchodní centra v Praze) otevřela obchody se sexuálními pomůckami (síť Erotic City), kde hned při vstupu uvidíte robertky (umělé mužské penisy) a další "náčiní".

"Jsme největší síť kamenných obchodů s erotickým zbožím v České a Slovenské republice. Naše prodejny můžete navštívit v těch největších obchodních centrech nebo v kamenných prodejnách," píše společnost na svých stránkách.

Kondomy a lubrikační gely jsou již na odiv běžně vystavovány u pokladen jako spotřební zboží. Sexuální otázky dávno nejsou věcí, která patří do intimního soukromí. 

Násilí (ve filmu, hrách, realitě)

Při přehledu celosvětové filmové tvorby a současného televizního vysílání nalezneme na denním pořádku snímky plné zabíjení. Mnoha seriálům dominuje jako hlavní pointa "vražda". Akční snímky ukazují násilí, vraždění a vzájemné intriky jako "neodmyslitelné zápletky" dnešní kinematografie.

Kolik například počítačových her je vybudovaných na principu zabíjení. Kolik takových her můžeme "vyhrát", pokud pozabíjíme co nejvíce lidí nebo zastřelíme soupeře a podobně. Jistě jsou to "nevinné" hry, a vše je pouze iluzorní hrou jedniček a nul a digitální technologie.

Dnes se už nad zabíjením ve filmu a hrách nikdo nepodivuje. A asi nám to připadá už normální. Ale není právě toto už stav, který je ve skutečnosti odchýlený a je to tak opravdu správné?

Partnerské vztahy a rodinná etika

Jak daleko zašla oblast mezilidských vztahů a především partnerských vztahů mezi mužem a ženou - mají ještě nějaké etické normy a hranice? Význam sexu se v posledních desetiletí přecenil a nadhodnotil jako "hlavní" středobod vztahu mezi mužem a ženou a stal se také součástí mediálních výstupů a rubrik všech mainstreamových deníků a magazínů.

Kvůli sexu se scházíme, kvůli sexu se rozcházíme a má být pojítkem vztahů, jenomže také jeho destruktorem. Jako nejkrátkodobější hodnota, emoce a pud sexuální přitažlivosti, které z pravidla ze vztahu vyprchají po několik měsících (jak se ukazuje) vztah ani rodinu pohromadě neudrží. Chce to prý něco více. Zodpovědnost a uznávání hodnot. Pokud žádné hodnoty nemáme a žádné neuznáváme, potom těžko budou vztahy pevné.

Absolutní svoboda

Zní to pěkně, chytlavě a všichni za tím jdou. Podíval se ale někdo, kam jsou a kde ta cesta končí? 

Dnes Evropská společnost zažívá období propagace "svobody", jenomže pod tímto nápěvem se bortí všechny dosud uznávané morální hranice. Je třeba se ptát, proč naši předkové tyto hranice stanovili? Měli k tomu nějaké důvody nebo se jedná o "nesmyslné" výplody něčí fantazie?

Při úvahách nad tím, zda určuje nějaký řád světa, kterému je lépe se přizpůsobit můžeme vzpomenou na mnohé mudrce na východě i na západě, kteří shodně říkají, radí a varují, že tento svět má své zákonitosti a "štěstí" mohou lidé i lidstvo dosáhnout pouze tím, že s nimi budou žít v harmonii.  

Můžeme pokračovat

Ale je to tak obsáhlé téma, že se nevejde na stránky žádné knihy. Vyjmenujme pouze několik hodnot a každý se může zamyslet jako mají váhu a jak je bereme vážně neřku-li, zda je někdo ještě dodržujeme: Pravdivost, soucit, čestnost, myšlení na ostatní před myšlením sám na sebe, ohleduplnost, ctnost, charakter, morálka, rodina, rodinná etika, úcta, úcta ke starším, úcta k rodičům a učitelům, víra, práce na svém charakteru, zlepšování se ve prospěch jiných... a jak často je vidíme u sebe a kolem sebe.

A jak často vidíme podvádění partnerů, lhaní kvůli tomu abychom něco získali, peníze nadřazené nad morální hodnoty, zisk jako smysl života...

Podnět k zamyšlení?

Pokud nás současná situace okolo další epidemie (která následuje SARS s odstupem několika let) přiměje k zamyšlení, bude to možná pokrok a možná se i něco podaří změnit.

Absurdní nebo správné

Reakce dnešní společnosti vypadá v tomto kontextu poněkud absurdně. Děláš roky špatné skutky a když začneš čelit důsledkům toho, co sis "navařil" prohlásíš: "Prostě si budu víc mýt ruce, na chvíli se nebudeme stýkat a je to vyřešené." Žádná retrospektiva, žádné zamyšlení, žádná změna chování... neobjeví se potom problémy znovu?

Ale samozřejmě někdo prohlásí, že nic takového jako dobro a zlo neexistuje, ani nějaká vyšší spravedlnost nebo odplata za špatné skutky a odměna za ty dobré. Podle relativistů je dobro a zlo, pravda a lež "relativní". Podle materialistů je zase všechno "výplodem lidské fantazie". Těm samozřejmě postačí umýt si ruce dezinfekcí a nasadit si filtrační roušku.

Těm, kteří nad světem uvažují i v jiných rovinách, možná bude současná situace připadat jako zdvižený prst. Jedná se už o druhou epidemii, která v nedávné době propukla v celosvětovém měřítku (dříve SARS). Zkusme se během "karantény" také trochu zamyslet. Když začala ve Francii hořet katedrála Notre-Dame, někteří lidé cítili, že to ve skutečnosti "hoří" jejich morální základna, která se rozpadá, a že vlastně "hoří" jejich víra v Boha a vyšší dobro. Brali to jako metaforu, symbol nebo náznak - neřkuli varování.

Nebo postačí, pokud vyhledáme stránky ministerstva zdravotnictví? A v případě Notre-Dame postačí trochu malty a stavebního materiálu...

Hodnocení článku
Hodnotili 3 čtenáři průměrem 4.33 bodů z pěti
Čtěte také: Ubývá voda, mizí lesy, zničená půda a otrávené obilí Lidový tribunál v Londýně vydal výsledný rozsudek. Čínský režim zneužívá vězně svědomí jako nedobrovolné dárce orgánů Bývalá vězeňkyně svědomí z Číny odhaluje násilí v pracovních táborech ČR: Demonstrace proti vládě závislé na komunistické straně Debata „Bratříčku, neboj se! Zavřeme vrátka“. O snahách zakázat komunistickou stranu v ČR
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi