
Když jsem shlédl krátký dokument o využití chladnokrevných koní, znovu jsem si uvědomil, jak je důležité, aby naše lesy spravovali lesníci – srdcaři, nikoliv ziskaři sloužící komukoliv i na úkor lesa. Ve své 60. leté praxi počínaje lesním učněm, lesníkem až po fořta, jsem obdivoval práci a souhru Pana kočího (nikoliv člověka u koní) a koně. Jejich práce jsem si vážil a jako vedoucí pracovník na své lesní správě, vždy jsem ji prosazoval jako šetrnou technologii pro celý lesní ekosystém, ale i následně i technologii ekonomickou, při zahrnutí všech výhod z ní vyplývajících...

Je 5G dobrý vynález? Protože máte řadu studií ve velkých městech, kde 5G působí na vaše soustředění, zhoršení vašeho zraku a problémy s energií, máte pocit vyčerpanosti a tak dále. A když to chcete vzít analogicky - mobily prý vůbec neškodí. Tak proč je máte odkládat v jiné místnosti, nemáte telefonovat mobilem více než hodinu denně, nemáte je používat přímo na těle, ale máte je mít minimálně ve vzdálenosti 3 až 4 milimetry od kůže. A je to opravdu jenom zahřívání vaší kůže elektromagnetickými vlnami, nebo mobil zasáhne vaše kraniální struktury?...

Dotace přinesly českým zemědělcům od roku 2014 přes 200 miliard korun – většinou ale pro intenzivní zemědělství založené na nekonečných lánech, velkém množství jedovatých pesticidů a umělých hnojiv. Hnutí DUHA a další desítky organizací napříč evropskými státy v rámci kampaně požadují, aby dotace z veřejných peněz podporovaly výhradně zemědělské hospodaření, které pomůže obnovit pestrou a zdravou krajinu s prosperující biodiverzitou, rozvíjet venkov a šetrné hospodaření, řešit příčiny i dopady klimatické změny či zlepšit životní podmínky chovaných zvířat...

Podle odborníků mizí v Česku ve velkém motýli, včely, čmeláci a další hmyz. Z České republiky od roku 1982 zmizelo zhruba 10 milionů ptáků a úbytek dále pokračuje. To vše zní velmi apokalypticky a zdá se, že běžný občan nemůže nic dělat a musí jen přihlížet, jak postupně zaníká pestrost života. Opak je pravdou - každý jednotlivec může přispět k záchraně hmyzu či ptáků a tím i sám sebe...

Jak moc farmáři zatěžují hnojením půdu poblíž vodních zdrojů, se letos a příští rok chystá prověřovat ministerstvo zemědělství. Tyto takzvané zranitelné oblasti, kde se nacházejí vody znečištěné dusičnany ze zemědělství, jsou přitom poměrně rozsáhlé...

18. října 2019 proběhla v Praze konference na téma "Lesy vs. kůrovec". Vystoupili zde zástupci státních i nestátních organizací, které mají ve správě lesy. Neřešila se ale pouze otázka kůrovce, ale také otázky klimatických změn, sucha a mnohé další. Na konferenci promluvili Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR; Petr Sklenička, rektor, Česká zemědělská univerzita; Josef Vojáček, generální ředitel, Lesy ČR; Petr Král, ředitel, Vojenské lesy a statky ČR; Sylva Krechlerová, jednatelka, KRONOSPAN; Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity...

Řada lidí navštíví i Národní park Šumava. Již od jeho vzniku jsou okolo péče o přírodu, zejména o lesní ekosystém, neustálé diskuze. Řada návštěvníků požaduje informace a ty se jim často dostávají ve značně zkresleném, často účelově, stavu. Dovolte, abych krátce shrnul základní vědecké a historické údaje...

Půda má schopnost vytvářet se neustále, ale tento proces probíhá velmi pomalu – deseticentimetrová vrstva vzniká asi tisíc let. V současné době ji ztrácíme rychleji, než vzniká. Podaří se nám zastavit tento negativní jev? V roce 1994 stanovilo OSN 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští. Rok 2015 byl vyhlášen Mezinárodním rokem půdy a 5. prosinec Mezinárodním dnem půdy. Je velmi chvályhodné si tato výročí připomínat. Půda je vzácná komodita a bude spolu s vodou a čistým ovzduším čím dál tím vzácnější. „Půda má opravdovou hodnotu – investujme do ní.“, pod tímto heslem si letos tento den připomněla Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertikaci...