Vyhláška ministerstva není dle soudu v rozporu s právem EU o volném pohybu zboží. Komise řeší stížnost

Zástupci firmy Pragon, která podala žalobu na protiprávnost vyhlášky Ministerstva zemědělství na chodbě budovy Městského soudu v Praze, 12. října 2023 . (Milan Kajínek / The Epoch Times)

12. října 2023 probíhalo další jednání ve věci žaloby vedené proti Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), respektive proti vyhlášce ministerstva zemědělství, která ukládá českým dovozcům potravin při každém dovozu určených potravin vyplňovat hlášení a následně strpět příslušnou kontrolu.

Podle žalující společnosti Pragon vytváří vyhláška takzvanou „necelní bariéru“ v rámci obchodu mezi členskými zeměmi EU, a tudíž „je v rozporu“ s volným pohybem zboží a služeb uvnitř EU, které garantují zákony unie.

Dnešní soudní jednání se konalo proto, že Nejvyšší správní soud (NSS) dal žalobci za pravdu a podle jeho rozsudku (pdf) se městský soud nevypořádal s námitkou žalobce, že vyhláška ministerstva zemědělství je v rozporu s právem EU.

„Soud se musí zabývat otázkou, nakolik je kontrola SZPI prováděna na základě vnitrostátní normy, která je dle žalobce v rozporu s právem EU,“ uvedl dnes soudce Marek Bedřich.

Společnost Pragon se tedy domáhá ochrany „před nezákonným zásahem SZPI“.

POZNÁMKA: Od soudu nepřinášíme žádné fotografie, protože soudní senát, ve složení Mgr. Marek Bedřich, Mgr. Marek Zima a JUDr. Jitka Hroudová, nepovolil fotografování v soudní síni.

Je vyhláška v rozporu s právem EU?

Městský soud si v této věci vyžádal stanovisko oddělení dokumentace a analytiky NSS, které sdělilo, že Evropská komise v letech 2019 až 2021 podávala odůvodněná stanoviska a vyzývala k odstranění pochybností právě v otázkách nesouladu systematických kontrol v ČR s předpisy EU.

Evropská komise v roce 2021 uvedla, že „systematické vyžadování předběžných oznámení o příchodu potravin a následné úřední kontroly zaměřené na určité potraviny pocházející z jiného členského státu je podle Evropské komise neslučitelné s předpisy EU,“ četl soudce vyjádření oddělení NSS.

Povinnost hlásit příchod zboží by „dle evropského práva měl příslušný orgán vyžadovat pouze na základě rizika a v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol, nikoliv systematicky ve všech případech“.

Ze zprávy dále vychází, že dle Komise Česká republika „průběžně a systematicky porušuje dotčená nařízení a řízení o porušení práva nadále trvá“. Komise však podle soudu dosud nepředložila tuto věc Soudnímu dvoru EU k projednání.

Otázka dotčené vyhlášky je rovněž předmětem stížnosti zaslané Evropské komisi (pdf) nevládní organizací Habeas Corpus, na základě které vede Komise řízení proti České republice pro porušení práva EU ohledně žalované vyhlášky.

O stížnosti informovala deník Epoch Times nevládní organizace Habeas Corpus. Jejího zástupce navrhla obžaloba jako svědka, soudci však jeho výpověď odmítli.

Soud dále citoval vyjádření vládního zmocněnce Martina Smoleka, který v rámci ministerstva zahraničních věcí řeší řízení o porušení smlouvy EU a zastupuje ČR před Soudním dvorem EU.

Předmětnou problematikou se Evropská komise dle soudu zabývá od roku 2014, kdy zaslala ČR dotazy a zahájila formální předsoudní fázi řízení o porušení unijního práva. Po odeslání vyjádření českých úřadů v roce 2021 již dle ministerstva žádné další kroky neučinila.

„Česká republika s výtkami EK nesouhlasí a zastává názor, že informační povinnost i požadavek na předchozí oznámení některých kategorií potravin a zemědělských produktů je v souladu s unijním právem,“ uvádí dle soudu zpráva zmocněnce Smoleka.

Společnost Pragon namítá, že ministerstvo zahraničí je stále součástí státu, který je v této věci žalován, a proto vyjádření pana Smoleka nepovažuje za nezávislý názor, ale za názor žalované strany.

Pragon požadoval také, aby si soud vyžádal posouzení přímo od Evropské komise, což soudci odmítli.

Soudci odmítli všechny body obžaloby

„Soud žádost o zrušení vyhlášky odmítá,“ uvedl soudce Bedřich. „Soud žalobu na zrušení vyhlášky odmítl, protože správní soud rozhodující podle soudního řádu správního nemá v kompetenci rušit obecně závazný předpis ani jeho konkrétní jednotlivá ustanovení. Tato kompetence náleží Ústavnímu soudu.“

Podle soudců je vyhláška o nahlašování dovozu doplňků stravy v místě určení v souladu s právem EU, protože „předchozí oznámení je prováděné pro organizaci úředních kontrol a předchozí oznámení je vyžadováno v míře nezbytně nutné“.

Podle soudu se oznamovací povinnost týká pouze vybraných potravin a Česká republika „pravidelně vyhodnocuje a řeší rizikovost kategorií a stanovuje si výčet produktů, který se v průběhu let měnil“.

Vyhláška je nevhodná a nešťastná v praxi – neodpovídá reálným možnostem. „Šikanózním způsobem zatěžuje dovozce – ty, kterým je dodáváno zboží. Člověk nemůže dodržet zákonnou lhůtu, protože je zboží dováženo v čase jednoho dne.“

Administrativní zátěž

Hlášení představují podle žalobce administrativní a finanční zátěž, neboť je musí vyplňovat kompetentní osoba, kterou podnikatel pochopitelně musí platit.

„Museli jsme upravit způsoby objednávání, neboť samozřejmě ta administrativní zátěž kolem hlášení pak menší dílčí dovozy prodražuje až potenciálně na úroveň ztrátovosti,“ sdělil deníku Epoch Times zástupce Pragonu.

Podle žalobců je diskutovaná vyhláška „nevhodná a nešťastná v praxi“ a také „neodpovídá reálným možnostem“.

„Šikanózním způsobem zatěžuje dovozce, tedy ty, kterým je dodáváno zboží. Často ani není možné dodržet zákonnou lhůtu, protože je zboží dováženo v čase jednoho dne,“ říká zástupce Pragonu.

Zdroj: