Snaha o prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Další tunel na ekonomiku státu?

19.09.2017 - Milan Kajínek
počet přečtení: 2076
vytvořeno 19.09.2017, upraveno 28.10.2017

tezba-uhli-dul-bilina-ceske-armady
Snaha o prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Další tunel na ekonomiku státu? (Public domain)

Dlouhodobě pozorujeme snahy těžařských společností povrchových hnědouhelných dolů v Ústeckém kraji o prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí stanovených vládou ČR v roce 1991. Na prolomení limitů je vyvíjen nátlak prostřednictvím nátlakových skupin.

Podle zprávy nevládní organizace Habeas Corpus, využívají zájmové skupiny pro dosažení vlastních záměrů „účelově zkreslené důvody, kterými jsou zakrývány skutečné problémy soukromé firmy Severní energetická, a.s.“ 

Motivem usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 30.10.1991 k územně ekologickým limitům těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi nebyla pouze ochrana měst a obcí před jejich likvidací s ekologickým záměrem výrazného snížení negativních důsledků hluku a imisí z hornické činnosti, ale i umožnění jejich dalšího rozvoje. Odborníky bylo toto usnesení  zpracováno i na základě vyhodnocení geologických poměrů dobývacích prostorů a z toho vyplývající nerentability těžby uhlí za územními limity dobývacích prostorů. Usnesení bylo potvrzeno v roce 2008.

Otevření hnědouhlených dolů má ale své odpůrce. „Tímto nátlakem na vládu ČR a celou naši společnost chtějí dosáhnout likvidaci města Horního Jiřetína, obce Černice, Unipetrolu a dalších závodů v Záluží u Litvínova, nacházející se v sousedství velkolomu České armády (ČSA). Pod hrozbou údajné masové nezaměstnanosti horníků prosazují nerentabilní těžbu uhlí za limity, která by zapříčinila zdražení elektrické energie a tepla,“ říká ing. Jiří Plicka, komisař spolku Habeas Corpus.

Podle nevládní organizace Green Peace byly podle původní důvodové zprávy vyhlášeny limity pro hranice těžby za účelem stanovení „nepřekročitelných hranic v území, za nimiž nesmí být těžbou a energetikou přímo narušovány a likvidovány přírodní prvky, tvořící součást územní- ho systému ekologické stability krajiny, sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území.“ Jejich hlavní uvedený účel, zejména pak ochrana domovů desítek tisíc občanů Ústeckého kraje, je dnes aktuální a naléhavý stejně, jako před 23 lety, píše Green Peace ve zprávě z roku 2014.

 

Nutná dokumentace k otevření dolů nebyla předložena

 

Manažeři dolů by měli mít zpracován Plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD), ve kterém by musela být zahrnuta i případná geologická rizika a vypočítána ekonomičnost těžby. Dále pak zpracován Generel rekultivace a sanace území po ukončení těžby s vyčíslením nákladů, schválený řadou institucí. Čili, technické, ekologické a ekonomické posouzení pro vyčíslení nákladů na těžbu uhlí k porovnání s konkurencí stejné komodity. Nestalo se tak dodnes!

Zjištěný skutkový stav nasvědčuje tomu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a jeho ministr viditelně „nadržuje“ těžařům – vlastníkům těžebních společností, zamlžuje fakta na úkor ostatních občanů ČR, nezjišťuje řádně a objektivně skutečnosti svědčící pro a proti prolomení limitů těžby, nekontroluje plnění usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 30. 10. 1991 a usnesení vlády ČR č. 1176/2008, nekontroluje včasné vytvoření dostatečných povinných finančních rezerv na rekultivace a sanace území po ukončení hornické činnosti, nedbá na to, aby vlastníci těžebních společností měly zpracovaný plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD) ve kterém by musela být zahrnuta i případná geologická rizika a vypočítaná ekonomičnost těžby. 

Objektivně lze konstatovat, že těžební společnosti a státní báňská správa zneužívají skromných znalostí politiků o problematice povrchového dobývání uhlí a z tohoto titulu vznášejí „lobbistické“návrhy na úkor ekonomiky České republiky a práv jejích občanů.

 

Občané ČR budou hradit náklady

 

Občané České republiky, by mimo jiné prostřednictvím státního rozpočtu hradili veškeré náklady, zejména na:

  • přeložky inženýrských sítí, zlikvidovaných povrchovou těžbou 

  • podporu několika tisícům nezaměstnaných, vzniklých vlivem likvidace obce Černice, města Horního Jiřetína a rozsáhlého průmyslového území povrchovou těžbou

  • finanční vypořádání s vlastníky těžbou zlikvidovaných průmyslových firem

  • likvidaci obce Černice a města Horní Jiřetín povrchovou těžbou

  • budování jejich nových sídel

  • náklady na pobídky k vytvoření nových pracovních míst

  • přeložky potoků a horských bystřin, příp. vodních děl

  • negativní environmentální vlivy na veřejné zdraví a životní prostředí daného území

Porušování Ústavy ČR a Listiny práv a svobod ČR

Podle nevládní organizace Habeas Corpus „popsaným skutkovým stavem Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR  a jmenovitě  ministr sám porušují čl. 2, čl. 7, čl. 69 Ústavy ČR a čl. 7, čl. 11, čl. 12, čl. 35 Listiny práv a svobod ČR. Žádáme proto o zjednání nápravy“.

 

DOKUMENTACE

Argumentace k požadavkům hornických odborářů

Problematika geologie limitů těžby uhlí při úpatí Krušných hor (Geotechnika Praha, 1998)

Nerealizovaná ochranná opatření prostřednictvím biokoridorů a biocenter u Dolu Bílina

 

Kampaň Green Peace

Význam limitů

Územní ekologické limity těžby – okolnosti a důvody jejich vzniku

Limity a vyvlastňování

O změně klimatu se rozhoduje i v Severních Čechách

Hodnocení článku
Článek nebyl ještě ohodnocen.
Čtěte také: Prolomení limitů těžby v Ústeckém kraji na lomu Bílina Únik kyseliny sírové v areálu Spolana v Neratovicích byl „lokální“ a „v malém množství“, říká mluvčí firmy Rodina miliardáře Pavla Tykače kácí unikátní bukové lesy v severních Čechách, ochránci chtějí kácení zastavit Aktivisté stále brání les v německém Hambachu. Vyhráli soud a pokračují v ochraně lesa Plošný rozhoz jedů proti hrabošům. Kdo ponese odpovědnost za dopady na přírodu?
Logotyp Vox Populi