Semínkovna: „Chceme, aby výměna semínek mezi lidmi a farmáři zůstala mimo nařízení o komerčním uvádění osiva do oběhu“
20.03.2024 - Vox Populi
počet přečtení: 734
vytvořeno 20.03.2024, upraveno 20.03.2024
|
Evropský parlament právě projednává novelu takzvaného „osivového zákona“, která se může dotknout spolků, které podporují uchovávání a výměnu semínek mezi lidmi a zemědělci, aby zachovali a zvětšovali rozmanitost odrůd pěstovaných plodin.
„V této legislativě vnímáme možnost věci posunout, jak pro nás pozitivním směrem, tak ale i tím hodně negativním, který staví práva a nároky agrokorporací nad práva veřejnosti, uchovatelských sítí a farmářů,“ sdělila deníku Epoch Times zakladatelka iniciativy Semínkovna paní Klára Hrdá. Iniciativa Semínkovna vznikla v ČR v roce 2015 na podporu svobodného sdílení osiva, domácího semenaření a přírodního zahradničení.
Jako pozitivní vnímají snahy poslanců například z uskupení Greens a negativně naopak hodnotí „zejména snahu poslanců za Renew Europe, EPP a dalších“.
„Skupina poslanců (Renew Europe, EPP) bohužel přichází na poslední chvíli těsně před pondělním hlasováním ve výboru pro životní prostředí s některými pozměňovacími návrhy, s nimiž nesouhlasíme,“ dodává zakladatelka Semínkovny.
„V zásadě si přejeme, aby výměna osiva mezi koncovými uživateli (zdarma i za peníze) byla mimo působnost chystané legislativy.“
— Klára Hrdá, zakladatelka iniciativy Semínkovna
„Obecně odmítáme tezi, že aktivity směřující k ochraně biodiverzity, jako jsou veřejné banky osiv, uchovatelské sítě, farmářská uchovatelská činnost nebo aktivity koncových uživatelů, by se měly řídit stejnými pravidly jako komerční nakládání s osivem,“ dodává Hrdá.
Důvodem pro vyřazení těchto iniciativ ze zákona je v podstatě umožnit jejich další fungování. Jak jsme uváděli v předchozím článku, je dosud možné volně přenášet rostlinné genetické zdroje (semena) v malých množstvích za účelem jejich zachování.
„To umožňuje zemědělcům, zahrádkářům a semenářským organizacím předávat a prodávat semena a zvětšovat tak ohroženou rozmanitost, aby bylo možné znovu pěstovat, množit a konzumovat více různých odrůd potravin,“ uvádí další rakouský semínkový projekt Archa Noemova, s nímž Semínkovna také spolupracuje.
Nová nařízení EU by tuto svobodu podle semínkových spolků mohla zrušit. „Místo toho budou zavedeny byrokratické a nepraktické požadavky pro přenos ohrožené rozmanitosti plodin, včetně nových požadavků na podávání zpráv. Zemědělci budou dokonce vyloučeni z přístupu k rozmanitosti uchovávané semenářskými organizacemi a genovými bankami,“ uvádějí zástupce Archy Noemovy.
„Přemisťování semen mezi soukromými osobami, uchovateli a zahradníky by nemělo podléhat této legislativě, aby mohli nadále přispívat k boji proti genetické erozi.“
— Archa Noemova, rakouská semínkovna
„V zásadě si přejeme, aby výměna osiva mezi koncovými uživateli (zdarma i za peníze) byla mimo působnost chystané legislativy,“ říká Klára Hradá ze Semínkovny. „Aby uchovatelské sítě měly možnost legálně poskytovat své osivo farmářům, jak tomu je v současnosti v některých zemích EU, aby legislativa týkající se komunitních bank a uchovatelských sítí nepřinesla neúnosnou administrativní zátěž a nová omezení této činnosti.“
Semínkové spolky z devíti evropských zemí, včetně dvou z České republiky, společně spustily iniciativu apelující na členy Evropského parlamentu, aby „nepodléhali tlaku zemědělského průmyslu, ale aby chránili a podporovali rozmanitost plodin“. Cílem je, aby i činnost semínkových knihoven zabezpečujících výměnu semínek mezi koncovými uživateli „zůstala mimo nařízení vztahující se na komerční uvádění osiva do oběhu“.
Semínkovna se připojuje k požadavkům Archy Noemovy, které na europoslance apelují, aby právní předpisy „nebránily zachování a udržitelnému využívání genetických zdrojů rostlin“ tedy semínek a podobně.
„Přemisťování semen mezi soukromými osobami, uchovateli a zahradníky by nemělo podléhat této legislativě, aby mohli nadále přispívat k boji proti genetické erozi,“ píší zástupce Archy Noemovy s odvoláním na zprávu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2019 o stavu světové biologické rozmanitosti pro výživu a zemědělství .
„Legislativa by měla prosazovat, respektovat, chránit a naplňovat lidská práva rolníků a farmářů a umožnit jim uchovávat, vyměňovat, prodávat a používat vlastní osivo, jak je kodifikováno v Deklaraci OSN o právech rolníků UNDROP,“ dodávají zástupci semínkových bank.
Spolky jsou také znepokojeny snahou o umožnění použití geneticky modifikovaných organismů (GMO) pro pěstování plodin v EU. U uchovávaných odrůd podporují změnu návrhu zákona, která by vyloučila GMO, NGT a F1 odrůdy z kategorie uchovávaných odrůd.