Těžba na Šumavě ničí práce na její obnově. Nesouhlasím, že lesy musí sloužit k financování organizace

Již od vzniku Národního parku Šumava byla snaha vrátit přírodě to, co ji člověk vzal, či neznalostí způsobil a následně ponechat přírodním procesům. V případě v minulosti předky odvodněných rašelinišť, snahu a dobré výsledky, popisuje botanička Iva Bufková, která má velké zásluhy a popisuje stav v tomto článku.

Paradoxem je, že, takovou záslužnou činnost na druhé straně negativně ovlivňují rozsáhlé těžby a které se podle nových Zásad, schválených MŽP v současné době soustředili do stále nižší výměry t.zv.zásahového území, které je tak přetěžováno a vyvolává další kalamity kůrovcové, sněhové a větrné v silně proředěných porostech. Zejména těžby v okolí rašelinišť způsobily, že rašeliniště bez vyšších stromů tak ochlazují krajinu méně, než okolní les (ten ovšem zmizel).

Velice odborně to popisují Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR zde.

Zdá se mi, že obhajoba rozsáhlých holin s odvezeným a prodaným dřívím, zejména za posledních 10 let současným vedením parku, ale i Ministerstvem životního prostředí nemá s ochranou přírody nic společného. Snad každý lesník, či návštěvník lesa ví, že holina a dokonce nezalesněná je nejhorší věc, kterou může člověk pro lesní ekosystém udělat.

Tedy na jedné straně přírodě za značné finance vracíme, co jsme způsobili a na druhé straně miliony m3 dříví z národního parku těžíme, odvážíme prodáváme. Jak mi napsal ředitel parku: Lesy musí sloužit k financování organizace. Pro mne naprosto nepřijatelné.

Níže přikládám foto prováděné revitalizace, foto odhalených slatí, a třetí foto převzaté z FB, které ukazuje stav Lipenského jezera, v říjnu letošního roku. Zamyslí se někdo ?