Istanbulská úmluva, vnese do společnosti rozpory a bude vytvářet další problémy, říkají experti
09.08.2019 - Vox Populi
počet přečtení: 2782
vytvořeno 09.08.2019, upraveno 16.08.2019
Mapa států EU, které úmluvu podepsaly a přijaly nebo nepřijaly, 18. července 2018. Úmluvu neratifikovaly Česká republika, Slovensko a Maďarsko, ale také Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Bulharsko, Ukrajina nebo z EU odcházející Velká Británie. (zdroj: Council of Europe / coe.int) |
Co je istanbulská úmluva, a proč bychom ji jako Česká republika měli nebo neměli ratifikovat?
Istanbulská úmluva sama o sobě neříká nic jiného, než to co už má každý evropský stát dávno ve své legislativě. Buďto je pro zemi jako je Česká republika úplně zbytečná, a poté nemá smysl ji ratifikovat. "Nebo obsahuje něco co tam není vidět na první pohled," míní Hana Lipovská, ekonomka a publicistka.
Zejména zástupci Konzervativní strany poukazují na to, že Istanbulská úmluva ve skutečnosti protlačuje do právního řádu zemí Evropské unie "genderovou politiku".
Pro ty, kteří pojem zatím neslyšeli, se jedná o to, že homosexuální, lesbické a feministické lobby protlačují do politiky a zákonného systému takzvanou politiku "genderové identity" s níž souvisejí koncepty "osvobození" společnosti od všech tradic a etických hranic, které by omezovaly sexuální svobodu.
V praxi to znamená, že si člověk může zvolit, zda je mužem, ženou nebo obojím a podobně. V podstatě se jedná o myšlenkový proud, který tvrdí, že neexistuje nic jako muž a žena a jejich role v rodině, výchově a společnosti. Podle tohoto myšlení se jedná pouze o konstrukt lidské mysli, který je možné ho libovolně měnit.
S genderovou politikou přicházejí také nové názory na uspořádání společnosti, rodiny a vztahů lidí ve společnosti.
Takzvaná Istanbulská úmluva se na povrchu tváří a také byla pojmenována jako "Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí", ale ve skutečnosti všechny země Evropy již s takovým druhem násilí bojují. Co nového však implementuje tato Úmluva do právního systému zemí EU je právě tato "genderová politika", "genderová identita" a podobně.
Při racionálním rozboru této Úmluvy z hlediska genderové politiky vytváří už v teoretické rovině komické, absurdní nebo konfliktní situace. Například podle této Úmluvy by si muž mohl zvolit svoji identitu (gender) jako "žena" a poté by bylo kvalifikováno násilí na něm jako "násilí na ženách". Nebo by muž, který páchal násilí mohl prohlásit, že je žena, a tedy by již nemohl být souzen jako muž, který páchá násilí na ženách.
Na první pohled komická Úmluva bude ale mít v praxi dalekosáhlé důsledky (a země které již Úmluvu ratifikovali mohou sdílet četné zkušenosti) a odborníci se právem obávají jejích důsledků.
O čem je Istanbulská úmluva? (Aliance pro rodinu)
V dokumentu natočeném Aliancí pro rodinu hovoří: MUDr. Roman Joch, pedagog a publicista. Jaroslav Šturma, dětský psycholog. Daniela Kovářová, Unie rodinných advokátů. Lenka Zlámalová, analytička Echo24. Hana Imlaufová, psycholožka a rodinná terapeutka. Hana Lipovská, ekonomka a publicistka. Stanislav Křeček, právník. Inaki Guerrero, španělský psycholog.
Vláda České republiky podepsala Istanbulskou úmluvu v roce 2016. Smlouva však může vstoupit v platnost teprve, až ji ratifikují obě komory Parlamentu. Evropská unie přijala v září 2017 usnesení, v němž vyzývá Evropskou radu a Evropskou komisi, aby zvýšily tlak na státy, které ještě úmluvu neratifikovaly.
Mezi tyto země patří Česká republika, Slovensko a Maďarsko, ale také Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Bulharsko, Ukrajina nebo z EU odcházející Velká Británie.
Vláda v oficiálním prohlášení z 30. července 2019 přijetí Úmluvy obhajuje a prohlašuje, že její ratifikace „pomůže vylepšit stávající praxi řešení případů násilí na ženách a domácího násilí“.
TIP: Satanisté podpořili LGBT komunitu. Nic jako tradiční rodina neexistuje, hlásali na náměstí v Praze
Duka podpořil polského arcibiskupa. „LGBT ideologie se rozšiřuje o satanistickou agendu,“ píše
Konzervativci: Vláda úmyslně změnila český překlad Istanbulské úmluvy, aby prosadila její ratifikaci
Zástupci Konzervativní strany dlouhodobě upozorňují na to, že takzvaná Istanbulská úmluva je „snahou o ideologickou manipulaci opírající se o pokřivené vykreslení mezilidských vztahů“.
Kritizují zejména její prosazování takzvané „genderové politiky“, která mimo jiné zahrnuje pohledy na společnost jako na libovolně měnitelný konstrukt a člověka, jako na někoho, kdo si zvolí, jestli se cítí být mužem, ženou nebo obojím, nemluvě o libovolné sexuální orientaci.
Při studování českého překladu Úmluvy, narazili zástupci konzervativců na nepřesný překlad, který podle nich záměrně zastírá skutečnost, že úmluva protlačuje „genderovou politiku“.
Pojem „genderový“ je originálním znění Úmluvy zmíněn celkem pět a dvacetkrát, zatímco v české vládní verzi pouze šetnáctkrát. V českém překladu byl tedy pojem „genderově podmíněné násilí“ devětkrát nahrazen překladem „násilí založené na pohlaví“. Pro Českou republiku bude však závazná původní anglická verze, která uvádí „genderově podmíněné násilí“.
V článku 3b) Úmluvy je zapsána definice genderu, která říká, že se jedná o „chování a projevy předávané kulturou", nejedná se tedy o pohlaví, jak jsme normálně zvyklí na muže a ženu nahlížet. Dále potom ve třetím odstavci článku 4 se mluví o nepřípustnosti diskriminace „na základě pohlaví, sexuální orientace, genderové identity…“.
Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, 30. července 2019 uvedla, že Úmluvu doporučuje ratifikovat. „Z jejího přijetí nemusíme mít obavy. Posiluje totiž ochranu obětí násilných trestných činů. Legislativu máme dobrou, ale aplikační praxe je špatná. Úmluva by měla pomoci v podpoře, následné péči o oběti ale i v prevenci“.
Podle Válkové má „nový překlad Úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí, zpřesnit určité nejasnosti“.
JUDr. Jakub Kříž o Istanbulské úmluvě
Rozhovor s Nikolou Zbořilovou o zhoubných tendencích genderové politiky, feminismus a Islámu. 68 oficiálně uznaných pohlaví, podle norských psychologů se mají děti dívat na porno, pedofilie, pohlavní neutralita, obor gender studies na UK, Nesehnutí, gender na českých ZŠ, faktory boření rodinných svazků a další...