Žaloba na ministerstvo zemědělství kvůli zákazu léčivé houby. Firma požaduje náhradu 57 milionů

 

TÉMA: Případ Coriolus

Minulý týden proběhlo další soudní jednání ve věci žádosti společnosti Pragon o odškodnění za „nezákonný zásah“ úřadu ministerstva zemědělství (MZe) do jejího podnikání. Konkrétně Státní zemědělská a potravinářská inspekce zakázala prodávat doplňky stravy z houby outkovky pestré, přestože měl Pragon na prodej platné povolení a výrobky z houby jsou zdravotně nezávadné.

Soud již v roce 2017 zákaz prodeje zrušil (pdf) jako „nezákonný“. Společnost se nyní domáhá ušlého zisku za dobu šesti let, kdy nemohla výrobky prodávat a musela vést soudní spory s úřady ministerstva zemědělství.

Škoda podle Pragonu přesáhla padesát sedm milionů korun. Kvůli zákazu musela stáhnout výrobky z oběhu, uzavřít objednávky od výrobců a ukončit prodej.

Zasaženi zákazem prodeje nebyli pouze prodejci, ale především výrobci a spotřebitelé, kteří se nyní před soudem dožadují odpovědi, před čím chtělo ministerstvo zemědělství zákazem prodeje veřejnost ochránit, když s využíváním houby přirozeně rostoucí v Evropě jsou spjaté staletí dlouhé zkušenosti a její použití jako doplňku stravy „nevykazuje žádné negativní zdravotní účinky či hrozby pro ekologii“.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vydala zákaz v roce 2013 na základě upozornění pracovnice z oddělení hygieny práce a pracovního lékařství na ministerstvu zdravotnictví. MUDr. Anežka Sixtová v něm upozorňuje, že se outkovka pestrá objevila na seznamu „nových potravin“.

Podle soudního výroku (pdf) zmiňovaný seznam potravin není právně závazný, není pramenem práva a není možné na základě zápisu outkovky do seznamu nových potravin několika úředníky rušit povolení k prodeji, které Pragonu vydalo ministerstvo zdravotnictví v roce 2006. 

U soudu byly minulý týden předneseny důkazy o tom, že Pragon získal právoplatné povolení dát výrobky z houby outkovky pestré (coriolus versicolor) do prodeje. Povolení vydalo české ministerstvo zdravotnictví v roce 2006 na základě odborného posudku o nezávadnosti (pdf), který vypracoval Státní zdravotní ústav.

Veškeré další jednání ze strany SZPI a ministerstva zemědělství bylo podle žaloby nezákonné a způsobilo firmě škody. Dopis od úřednice Anežky Sixtové byl dle žaloby pouze „informativním aktem“, nikoliv aktem právním. SZPI mohla věc pečlivě přezkoumat, namísto „zbrklého“ vydávání zákazu.

Houba outkovka pestrá (coriolus versicolor)
Outkovka pestrá neboli coriolus versicolor je dřevokazná chorošovitá houba z čeledi Polyporaceae, běžně se vyskytující v ČR a prakticky po celém světě. Anglicky se jí říká Turkey Tail Mushroom neboli krocaní ocas, někdy také cloud mushroom tedy obláčková houba. Čínsky je nazývána yun zhi. Japonsky kawaratake. Je velmi adaptivní a proto se vyskytuje v tropickém, subtropickém i mírném pásmu, především na odumírajícím dřevě, nejvíce v listnatých lesích. Roste od jara do podzimu, plodnice lze sklízet celý rok.

Zástupce společnosti Pragon před soudem upozorňoval na bezohledné a chaotické chování úřadů, které podle něho podlamuje důvěru podnikatelů a destabilizuje právní prostředí v České republice. Už při posledním soudním jednání žaloba vznesla otázku: „Kdo měl z jednání úřadů prospěch?“

„SZPI měla sedm let na to, aby prokázala, že je coriolus nějakým způsobem nebezpečný, že by se jednalo o škodlivou látku,“ uvedl před soudem jednatel společnosti Pragon pan Karel Šimonovský. „SZPI a MZe vynakládá miliony korun daňových poplatníků, aby fungovaly a pomáhaly. Namísto toho neznají, vytvářejí chaos a problémy.“

K žádosti o finanční náhradu způsobenou šesti lety zákazu prodeje výrobků z coriolu, které tvořily podstatnou část prodejního sortimentu firmy, Šimonovský dodal: „Nikoho nezajímá, jak jako podnikatelé přežijeme, jak budeme platit hypotéky a živit naše rodiny. Vy si prostě zakazujete,“ a znovu vznesl otázku „na základě čeho?“

Zástupce ministerstva zemědělství Mgr. Zdeněk Tesner před soudem opakovaně prohlašoval, že zákaz prodeje stále platí a dosud nebyl soudně zrušen, přestože Městský soud v Praze v roce 2017 rozhodl, že vydání zákazu na základě právně nezávazného zápisu coriolu do orientačního katalogu CAFAB, nemůže být důvodem ke zrušení povolení k prodeji, které Pragon získal již v roce 2006.

Kdo a proč zakázal v ČR prodávat doplňky stravy z outkovky pestré?
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze opatření, kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje doplňků potravin obsahujících coriolus versicolor (outkovku pestrou). Hlavním argumentem zákazu prodeje outkovky pestré byla skutečnost, že ji takzvaná poradní skupina Evropské komise pojmenovaná CAFAB, zařadila na seznam „nových potravin“. Více…

Tesner také opakovaně prohlašoval, že ministerstvo zemědělství obdrželo určité názory ze strany úředníků ministerstva zdravotnictví. Že „vydání povolení k prodeji coriolu přehodnocují“, čímž naznačoval, že by mohlo být zrušeno.

Nevládní organizace Habeas Corpus, která se k žalobě připojila, uvedla, že se ze strany MZe může jednat o takzvaný „zlý úmysl“, který vedl jak k neopodstatněnému zákazu prodeje léčivé houby, tak ke snahám najít způsoby, jak se vyhnout placení škody poté, co Pragon podal soudní žalobu za náhradu ušlého zisku.

Celým případem, ať už otevřeně nebo skrytě, prostupují podezření na pravděpodobný vliv velkých farmaceutických firem, které se snaží vytlačit z trhu levné tradiční byliny a houby, aby místo nich nabízeli své produkty.

Zástupce českého ministerstva zemědělství se proti nařčením, že v pozadí zákazu coriolu stojí korporace, které uplácejí státní úředníky, ohradil. „Ohrazujeme se proti tvrzení, že ministerstvo jedná na zakázku. Pro takové nařčení by musely být předloženy tvrdé důkazy,“ řekl Mgr. Zdeněk Tesner již při předchozím jednání v srpnu 2023.

Soudní jednání bude pokračovat 7. února 2024.

Zákaz prodeje ve prospěch koho?

„Před čím jste občany ochránili?“ ptají se soudní pozorovatelé. Doplňky stravy řadu let bez problémů užívali příznivci tradiční čínské medicíny, kteří se nyní před soudem dotazují, proč jim ministerstvo zakazuje „konzumovat coriolus ve prospěch svého zdraví a kondice,“ ptá se zástupkyně Unie příznivců Tradiční čínské medicíny paní Erika Hájková.

„Coriolus versicolor je na evropském trhu nepřetržitě již více než čtyři desetiletí, přinejmenším od konce 70. let,“ sdělil deníku Epoch Times výkonný ředitel společnosti Mycology research laboratory (MRL) pan William Ahern.

„Podle mých nejlepších znalostí prodávaly coriolus versicolor v různých zemích EU před květnem 1997 nejméně čtyři společnosti,“ praví Ahern. Dodává, že v Evropě se houba používá po staletí kvůli silným protibakteriálním, protivirovým a protinádorovým účinkům.

Dle pozorovatelů by se měli občané zamyslet nad tím, zda úřady, které platí ze svých daní, v tomto případě „konají výlučně v dobrém úmyslu, kvůli ochraně zdraví občanů“, nebo k ochraně „něčeho jiného“.

V dubnu 2020 jsme provedli on-line průzkum^[1] v zemích Evropské unie, abychom zjistili, zda se v nich coriolus jako doplněk stravy pro lidi běžně prodává. Objevili jsme aktivní prodej v zemích EU i mimo ní, jako jsou Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko nebo Anglie. Například v USA jsme narazili na aktivní prodej coriolu na Floridě, v Oregonu, Michiganu, Pensylvánii. V Kanadě jsme objevili prodej v Québecu.

Snahy o zákaz coriolu v Německu a Bulharsku

Podobné kroky úřadů, jaké jsme zaznamenali v ČR, se událi také v Německu nebo Bulharsku.

Krajský soud v Mnichově zrušil příkaz kontrolního státního úřadu k „okamžitému zákazu prodeje coriolu“ po půl roku jednání a dal za pravdu prodejci (zdroj). Navíc vyměřil úřadům pokutu ve výši 200 tisíc eur, jako náhradu škody, kterou svým konáním způsobily.

V Bulharsku se očekává mnohem delší proces. Podle informací deníku The Epoch Times v červnu 2023 avizoval úřad bulharského ministerstva zemědělství místním prodejcům, že k nim přijde na kontrolu s cílem zakázat prodej doplňku stravy obsahující léčivou houbu outkovku pestrou.

Deník Epoch Times dostal k nahlédnutí informace o sporu mezi Bulharskou agenturou pro bezpečnost potravin (BFSA) a společností MLD Trading Ltd, která na místním trhu prodává coriolus jako doplněk stravy.

Podle zpráv z Bulharska jsou po zákazu prodeje úřadem spadajícím pod ministerstvo zemědělství bulharští zákazníci „znepokojení a zmatení“.

„Denně přicházejí četné žádosti od zákazníků, kteří požadují přípravek, aby mohli dokončit alespoň současný cyklus léčby,“ sdělila deníku Epoch Times vědecká poradkyně a mykoložka Alexandra Petrova. „Vzhledem k náhlému zablokování našich dodávek nejsme schopni reagovat. Klienti nám často volají a popisují své zmatení a potřebu užívat doplněk stravy z léčivé houby, z něhož jejich zdraví v průběhu let profitovalo.“

Podle zpráv deníku Epoch Times vyvíjejí bulharské úřady na prodejce nátlak, aby houbu zaregistroval jako „potravinu nového typu“. Tím by došlo k potvrzení záznamu v katalogu CAFAB. Jak bylo řečeno tak čeští i němečtí prodejci coriolus za potravinu nového typu nepovažují. Stejné stanovisko zaujal i výrobce doplňků společnost Mycology Research Laboratories.

Hlavní osoby za zákazem coriolu v ČR

Níže uvádíme menší retrospektivu jmen lidí, kteří seděli na klíčových pozicích v době zákazu prodeje coriolu. Deník Epoch Times nenaznačuje jakoukoliv jejich přímou spojitost se zákazem. Na klíčových dokumentech ministerstva zdravotnictví a SZPI, které zákaz outkovky pestré uvedly do pohybu, stojí pouze tato konkrétní jména – Anežka Sixtová a Petr Cuhra.

Ministerstvo zdravotnictví

Dopis z ministerstva zdravotnictví byl zaslán 11. listopadu 2013 za vlády premiéra Jiřího Rusnoka. Ministerstvo zdravotnictví tehdy řídil ministr Martin Holcát. Hlavním hygienikem byl MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ředitelem odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví byl Stanislav Wasserbauer. A konečně osobou podepsanou pod dopisem z 11. listopadu 2013 je MUDr. Anežka Sixtová z oddělení hygieny práce a pracovního lékařství ministerstva zdravotnictví. (Dopis ministerstva)

 

 

 

 

Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Pod rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) z 11. prosince 2013 o zákazu prodeje coriolu je podepsán Ing. Petr Cuhra, ředitel inspektorátu SZPI v Praze. V té době působil na postu vrchního ředitele sekce kontrolní a právní ÚI SZPI pan Ing. Martin Klanica. (Rozhodnutí SZPI)

Poznámky:

[1]V následujících zemích se coriolus, jako doplněk stravy pro lidi, běžně prodává, včetně členských států EU: Německo – 1, 2, 3, 4; Francie – 1, 2; Španělsko 1, 2, 3; Portugalsko – 1; Anglie – 1; USA – Florida, Oregon, Michigan, Pensylvánie; Kanada – Québec. (informace byly aktuální k dubnu 2020)

Kdo a proč zakázal v ČR prodávat doplňky stravy z outkovky pestré?
11. prosince 2013 vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Inspektorát v Praze opatření, kterým v podstatě rozhodla o zákazu prodeje doplňků potravin obsahujících coriolus versicolor (outkovku pestrou). Hlavním argumentem zákazu prodeje outkovky pestré byla skutečnost, že ji takzvaná poradní skupina Evropské komise pojmenovaná CAFAB, zařadila na seznam „nových potravin“. Více…