Lithium: Jednání Poslanecké sněmovny ČR o memorandu se společností EMH a těžbě na Cínovci
19.10.2017 - Milan Kajínek
počet přečtení: 2249
vytvořeno 19.10.2017, upraveno 19.10.2017
 |
V poslanecké sněmovně byla 16. října 2017 svolána mimořádná schůze k posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři společností EMH k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky.
Výsledkem konečného hlasování sněmovny byla žádost směřovaná k vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky. Více zde
Nutno poznamenat, že předchozí jednání na téma memoranda a těžby lithia bylo mnohem plodnější a neslo se v racionálnějším duchu, kdy bylo odhadem vzneseno 90% faktů a 10% politiky. Ve sněmovně byl poměr opačný 90% politikaření a 10% faktů. Nicméně při prosetí devíti hodin proslovů byla především a opakovaně vznesena tato témata a otázky:
Proč bylo memorandum sepsáno se společností European Metals Holdings (EMH) a nikoliv se společností Geomet s.r.o., když veškerá povolení k průzkumu a následné těžbě bylo podle platných zákonů vydáno společnosti Geomet s.r.o.?
Proč bylo memorandum podepsáno bez toho, aby bylo před podpisem předloženo vládě ČR?
Proč bylo memorandum podepsáno týden před volbami? Ve smyslu, proč tak narychlo před koncem volebního období, když k možné těžbě může dojít nejdříve za 4 roky.
Je memorandum pro ČR a EMH závazné nebo není?
Proč bylo memorandum podepsáno, když podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), premiéra a ministra zahraničí k ničemu nezavazuje ve smyslu právním a nepřekračuje práva zahrnutá v mezinárodním právu?
Jaká je role Ministerstva životního prostředí a MPO při udělování licence k provádění geologického průzkumu?
Jaká je struktura společnosti EMH?
Pokud chcete nahlédnout jaké návrhy byly ve sněmovně odhlasovány prostudujte článek zde
Níže nabízíme některé části proslovů, otázek a odpovědí různých řečníků. Nezkrácený zápis z celé schůze můžete najít na stránkách Poslanecké sněmovny zde.
Proč byo memorandum sepsáno se společností EMH a nikoliv se společností Geomet s.r.o., když veškerá povolení k průzkumu a následné těžbě bylo podle platných zákonů vydáno společnosti Geomet s.r.o.?
„Základní otázka je, proč pan Havlíček podepsal to memorandum. A já jsem na to nedostal odpověď. Já to nechápu, proč podepsal memorandum právě firmou EMH a co vlastně Česká republika má společné s touhle firmou. Vždyť přece licenci na průzkum má firma Geomet s.r.o. stejně jako další čtyři české firmy.
Oni přece nemají žádnou licenci. Já o tom nevím. Nebo nechť pan Havlíček řekne, že mají ještě nějaký jiný papír. Vždyť přece ten Geomet patří firmě ve Velké Británii a ta kvaziaustralská firma má jenom kancelář v Austrálii a sedí úplně jinde.
A ještě co je samozřejmě důležité, že tam sedí nějaký pan Havlík. Pan Havlík, který chodil na stejnou školu jako pan Bakala a dvacet let, dvacet let s ním spolupracuje. Takže je to náhoda? No já myslím, že to není náhoda, že někdo, kdo spolupracoval s panem Bakalou, tam sedí.
Takže ta firma je prázdná schránka. A proč prázdná? No protože, vážení, to je úplně stejný model, jako použil pan Bakala u NWR. Když šel na burzu s NWR, tak těm nešťastným investorům, kterým prodal akcie za 600, a potom stály korunu nebo pět, také říkal, že v Polsku má obrovské zásoby černého uhlí. No, byla to sprostá lež. A teď vlastně on tu firmu, tyhle lidi, o nichž my ani pořádně nevíme, kdo to je, to jsou jenom indicie, tak oni to připravujou úplně stejně.
Takže jediné logické vysvětlení memoranda je, že se má pomoci téhle firmě k rychlému vstupu s akciemi na burzu. Ano? V první fázi ke stažení peněz z kapitálových trhů, snížení sazeb za těžbu možná mělo za cíl zatraktivnit budoucí akcie firmy, ano.
Já bych se tady chtěl veřejně zeptat pana ministra Havlíčka prostřednictvím pana předsedajícího: Zásadní otázkou, na niž by poslanci měli žádat od vlády odpověď, je, jestli existuje ještě nějaký doposud veřejně nepublikovaný dokument spojený, sjednaný s tou firmou EMH, v němž stát hovoří právě o vkladu pozemků nad ložiskem. Právě tato informace je totiž obsažena v pracovním dokumentu Strategie státu při těžbě a využití zdroje lithia z dílny MPO, který byl projednáván na půdě vládní Rady pro hospodářskou a sociální dohodu.
MPO mělo tedy mnoho let ve své gesci a má v surovinové politice zásadní nástroj, jak regulovat žádosti o průzkum na jakoukoli komoditu. Ale využilo ho až v letošním roce. A já neříkám, že je to vina ministra Havlíčka, protože on skutečně tu surovinovou politiku v nějaké podobě zdědil. Ale je to určitě vina v tomto případě jeho předchůdce a i jeho předchůdců, kteří s tou surovinovou politikou od roku 1999 nic neudělali.“
„Hlavní otázkou je, a v memorandu vůbec není řešeno, proč se podepisuje s EMH, když licenci na průzkum získala česká společnost Geomet. Argumentuje se tím, že EMH je vlastníkem Geometu. Ale co se stane, když Geomet koupí někdo jiný? Pak ministr uzavře další memorandum s dalším majitelem firmy Geomet? Jaké jsou reference s podobnou těžbou společnosti EMH? Podle jejich webu nemají žádný jiný projekt. Proč je partnerem České republiky firma bez referencí s těžbou čehokoliv? EMH nedisponuje žádnými referencemi jakékoliv rudy, natož lithia. EMH nepředstavilo technologii zpracování cinvalditu. Vývoj technologie probíhá na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství, která není nikde na světě používána v průmyslovém měřítku. Co tedy vede k podpisu memoranda bez jakéhokoliv projednání 19 dnů před koncem funkčního období Poslanecké sněmovny?“
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček
„Já bych si také přál od samého začátku, aby státní podnik Diamo ten průzkum prováděl sám, aby i následně případně tu těžbu prováděl sám, ale prostě za dané situace, když už ty průzkumné licence byly jednou vydány, tak není jiný subjekt, s kým jednat, než s firmou Geomet, resp. s jejím vlastníkem.“
Jaká je role Ministerstva životního prostředí a MPO při udělování licence k provádění geologického průzkumu?
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec
„Pokud žadatel splní podmínky uložené zákonem, musí být žadateli tato žádost udělena nebo prodloužena. Naprosto zásadní, a to tady nezaznělo - a já se nedivím, že nezaznělo, protože to kolegům ze sociální demokracie určitě do krámu nejde -, je to, že taková žádost nemusí být povolena, pokud je tam nesouhlas s tzv. státní surovinovou politikou. A tady se dostáváme ke klíčové roli MPO při udělování průzkumných licencí. Vyplývá totiž naprosto logicky z rozdělení kompetencí resortů. Ministerstvo životního prostředí, jak už vyplývá z názvu resortu, posuzuje toto povolení, tedy průzkumnou licenci, především z pohledu možných vlivů průzkumných prací na životní prostředí, a MPO pak schvaluje licenci z pohledu strategie a zájmu státu v oblasti nerostných surovin, tedy samozřejmě i z pohledu, zda udělení licence soukromé firmě na tu či onu surovinu je v zájmu státu.
Při tom rozdělování, udělování průzkumných licencí už 25 let to prostě funguje tak, že ty dva resorty tam mají spoluodpovědnost, kdy my posuzujeme průzkum z pohledu dopadů na životní prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu to posuzuje z pohledu dopadů, resp. vlivů tzv. státní surovinové politiky, jinými slovy zohledňuje tam, jaká je strategie státu v oblasti nakládání se surovinami.“
Je memorandum závazné nebo není?
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán
„Co toto memorandum vlastně je? Tady zaznívalo: Je to závazné, není to závazné. Ono je vlastně oboje pravda. Memorandum of understanding je něco, co v našem právním řádu, v naší právní teorii vlastně neexistuje. Ten pojem je z angloamerického práva. My posuzujeme každou listinu, kterou podepíšou dvě strany, podle jejího skutečného obsahu, takže se nemůžeme bavit obecně o tom, jestli je memorandum of understanding závazné, nebo není, můžeme se bavit o tom, zda nějaké závazky vyplývají z tohoto konkrétního dokumentu. A když se na něj podíváme, zjistíme, že ve prospěch České republiky, pokud jde o tu protistranu, pokud jde o tu podivnou soukromou společnost, tak tam žádné konkrétní závazky skutečně nejsou. To znamená, pan ministr nám jako České republice podpisem tohoto dokumentu nepřinesl vůbec nic.
Ovšem na druhou stranu je to trochu jinak, protože je tam poměrně nápadně, nijak zvlášť skryt, odkaz na mezinárodní dohodu o ochraně investic, tu BIT s Austrálií, a pak je tam napsáno, že máme tedy všichni společnou vůli těžit, a dokonce že také máme všichni společnou vůli, aby se získala všechna potřebná povolení. Takže dámy a pánové, já jsem mezinárodní arbitráže dělával, když jsem ještě byl svobodný občan a ne ministr. Dělal jsem tři nebo čtyři jenom tedy z těch asi dvaceti, které u nás byly, a můžu vám říct, že takovéhle memorandum jako pro advokáta soukromého subjektu by bylo krásným snem. Tohle memorandum je velice dobře využitelné v mezinárodní arbitráži pro případ, že bychom se do budoucna rozhodli provést nějakou změnu, to znamená změnu té mnohokrát tady diskutované surovinové politiky nebo podmínek, za kterých tady lze, nebo nelze těžit. A to je ten důvod, proč se ozývám a proč jsem se ozýval už na té vládě a proč jsem na té vládě navrhoval, abychom jako vláda vyslovili nesouhlas s tímto memorandem, protože tím bychom to legitimní očekávání té soukromé společnosti negovali samozřejmě, že ano. Bohužel sociální demokraté zablokovali přijetí takového usnesení, které by celou situaci ještě zachránilo. Já se domnívám, že pokud by to udělala aspoň tato Sněmovna, mohlo by to z pohledu mezinárodních arbitráží pořád ještě hodně zachránit. A to je to, co vám chci doporučit.“
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček
„Chtěl bych jenom znovu opakovat, a znovu to tady opakuji na tento mikrofon, memorandum není pro Českou republiku právně závazné. Potvrdily to prostě autority našich nejlepších státních univerzit - Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity v Olomouci. Tito lidé, akademici, kteří přednášejí mezinárodní právo na těchto univerzitách, to potvrdili na kameru České televize. Takže já bych důvěřoval skutečně těm, kteří tento obor vyučují své studenty. Notabene příprava memoranda probíhala za účasti právníků specialistů na mezinárodní právo jak z Ministerstva průmyslu a obchodu, tak také po pracovní úrovni byl konzultován s experty Ministerstva financí, kteří mají otázku mezinárodních arbitráží ve své náplni práce na Ministerstvu financí. Ministerstvo financí v tomto zastupuje stát.
Takže z tohoto pohledu bych chtěl znovu konstatovat, že memorandum není právně závazné. Není to dohoda, není to smlouva a pro Českou republiku z něj nevyplývají žádné závazky.“
„Pane ministře Havlíčku, vy v jedné větě řeknete, že to memorandum není závazné, že není vymahatelné a ve druhé větě řeknete hned za tím, že nám to otevírá cestu k tomu, abychom se vrátili zpět do hry. A to už je závazné? Tak v jednom případě, kdy se jedná o to, kdo to bude těžit, to závazné není, a že nás to vrací do hry, to závazné najednou je? Pane ministře, poslechněte si to, co říkáte. Že si z nás poslanců děláte srandu, na to jsme si už zvykli, ale nedělejte si legraci z občanů.“
Jaká je struktura společnosti EMH?
„Společnost European Metals Holdings, se kterou bylo podepsáno memorandum přes svou britskou dceru, vlastní českou geologickou firmu Geomet, která má zájem těžit lithium na Cínovci. European Metals Holdings je australsko-britská společnost, která je zapsána na australské a londýnské burze, a podléhá tak velmi přísné regulaci obou těchto trhů.
Její akcie drží několik společností a fondů. Jedním z nich je i britská firma Cadence Minerals, která má ve společnosti EMH 20,38 % akcií. Jsou to ale i další stakeholdeři, jako je Computershare Company Nominees Ltd., ta má 26,47 %, nebo ARMCO Barriers Pty Ltd. s 9,76 %, či J. P. Morgan Nominees Australia Ltd. se 6,55 % akcií.
A samozřejmě jsou tu i další vlastníci, a to vše lze velmi snadno dohledat z veřejných zdrojů. Cadence Minerals, která má v EMH pětinový podíl je britská investiční společnost se sídlem v Londýně, která investovala do těžebních projektů v Austrálii, Africe, Mexiku a také v České republice.
Firma Cadence Minerals drží 9,3 % akcií i v kanadské těžařské společnosti Bacanora Minerals. Ta se zabývá především dobýváním lithia v severním Mexiku a také rozjíždí podobný projekt v Německu v lokalitě Zinnwald, tedy na německé straně Cínovce. Zdůrazněme, že propojení Bacanora Minerals se společností Cadence Minerals tvoří balík celých 10 % akcií.
Společnost Bacanora Minerals má samozřejmě také své akcionáře, patří mezi ně i starý americký průmyslový fond M&G Investment Managament Ltd., který aktuálně drží v Bacanora 10,13 % akcií, a dále také britská investiční skupina BlackRock Investment Management Ltd., která tam má 9,89 % akcií.
Pochopili jste? Tak tohle je to skandální propojení s OKD. Přece jak se píše v dopise Andreje Babiše, M&G a BlackRock jsou ti samí nezávislí zahraniční investoři, kteří po Bakalovi převzali společnost NWR Holding. Jsou to vlastníci OKD.
Pro ty, kterým to ještě nedošlo, to shrnu. Rychle a ještě jednou. Máme tady firmu European Metals Holdings, v ní má dvacetiprocentní podíl firma Cadence Minerals a ta má desetiprocentní podíl ve firmě Bacanora Minerals. A ve firmě Bacanora Minerals mají po deseti procentech investoři M&G a BlackRock, kteří po Bakalovi převzali NWR, která má 100 % akcií v OKD. Ale vážně, zjistit, že spojení mezi EMH a OKD neexistuje, mi trvalo necelou hodinu.“
Proč neproběhla k memorandu širší diskuse a nebylo schváleno po přeložení vládě?
„Jen namátkově - dostavba jádra Dukovan, Temelína. Diskutovali jsme o tom letos v červnu a v červenci. Hospodářský výbor přijal usnesení napříč politickým spektrem. Dohoda koalice i opozice o tom, že nechceme ztratit soběstačnost, že Sněmovna žádá vládu, aby v tom trendu, v tom směru pokračovala. Překompenzace obnovitelných zdrojů. Ohromné miliardové téma. Opět na posledním hospodářském výboru, který jsem řídil v tomto období 14. září. Otevřená debata s paní náměstkyní Kovačovskou, velká, široká diskuse, opět shoda koalice i opozice. Debatovali jsme o tom. Najednou nic. Najednou je tedy podepsáno jakési memorandum.
Pan ministr Havlíček o tom hovořil, že o této problematice debatují na MPO dlouho. Oni s námi debatovali i na hospodářském výboru. Já jsem si našel ve stenozáznamech 28. schůzi ze 14. října 2015, přátelé, dva roky starou schůzi hospodářského výboru, kde se projednávala jedna z novel horního zákona. Byl to sněmovní tisk 500. Velmi dlouhá debata. Návrh předkládal náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický a opět v předložené zprávě - zjednodušit a zprůhlednit postup při správě úhrad vydobytých nerostů, zvýšit příjmy státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů atd. atd. A teď najednou nic. A to je, kolegové ze sociální demokracie, to, na co se ptáme. Čemu zkrátka nerozumíme.
V těch e-mailech, v těch podkladech, které řada z nás obdržela, se nabízí - a já věřím, že je to možná jenom spekulace - jedno z vysvětlení. Mělo se pomoci té firmě k rychlému vstupu s akciemi na burzu, stáhnout peníze z kapitálových trhů, snížení sazeb potom možná zatraktivní právě akcie této firmy. Už to bylo řečeno. Ona na webu sama píše, že zásoby jsou její vlastní.“
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek
„17. července, kdy se konala tripartita, které se účastnili zástupci vlády, zaměstnavatelé, zaměstnanci. A tam bylo lithium na programu. Je celkem zřejmé, že ministr průmyslu vycházel právě z téhle tripartity, kde probíhala dokonce i debata o lithiu poměrně velice v klidu, protože tam byla oproti tomu, co vidím v médiích, na stole skutečně fakta a především to, že všichni účastníci si byli vědomi toho, že je velmi těžké odhadnout, jak to s lithiem v České republice bude, a že to budeme vědět až někdy v říjnu příštího roku, kdy bude zpracována studie proveditelnosti, která odpoví na otázky, jak se dá vůbec efektivně těžit lithium v České republice, jestli to bude dávat smysl z hlediska výtěžku, jestli to bude dávat smysl ekologicky, jestli to bude vůbec ekologicky průchodné. A do října příštího roku, přátelé, to skutečně zřejmě vědět nebudeme.
Těch rizik je tam obrovské množství. Proto bylo tak těžké zřejmě do tohoto byznysu vstoupit, vyhodnotit, jak se bude pohybovat lithium, jehož cena v současné době na světových trzích klesá, které má poměrně docela velké množství zdatných těžařů od Austrálie, Chile, Číny a podobně, kteří těží lithium v daleko výhodnějších podmínkách ze solanky, což je třikrát méně nákladné, než je těžba z rudy, jak je to v České republice. A potom hlavní otázky, že vlastně nikdo neví, kam se lithium zítra vrtne, kam se vrtne automobilový průmysl, to všechno jsou rizika, která s tím souvisí. A proto je nejasné, jak studie proveditelnosti dopadne. Ale to nám nebrání v této vášnivé diskusi o rozdělování si něčeho, co ještě běhá po lese.
Především 17. července tripartita, která se tomu zevrubně věnovala, dospěla k jednoznačnému závěru, který nikdo nezpochybnil a který byl vám všem k dispozici. Mohli jste se s ním podrobně seznámit. A ten závěr byl jasný, že stát musí postupovat rychle, že musí postupovat podle zákona a že by bylo třeba udělat všechno pro to, aby v případě lithia se dal prostor a udělaly kroky k tomu, aby zpracování lithia a výrobní řetězec zůstal v České republice. To bylo vlastně zadání, které z tripartity vzniklo.“
