Půda má schopnost vytvářet se neustále, ale tento proces probíhá velmi pomalu – deseticentimetrová vrstva vzniká asi tisíc let. V současné době ji ztrácíme rychleji, než vzniká. Podaří se nám zastavit tento negativní jev? V roce 1994 stanovilo OSN 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští. Rok 2015 byl vyhlášen Mezinárodním rokem půdy a 5. prosinec Mezinárodním dnem půdy. Je velmi chvályhodné si tato výročí připomínat. Půda je vzácná komodita a bude spolu s vodou a čistým ovzduším čím dál tím vzácnější. „Půda má opravdovou hodnotu – investujme do ní.“, pod tímto heslem si letos tento den připomněla Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertikaci...

V Německu právě probíhá boj o les, který zde stojí 12 tisíc let. Společnost RWE jej chce pokácet ve prospěch těžby uhlí. Aktivisté les brání a ministr vnitra spolkové země Severní Porýní - Vestfálsko Herbert Reul (CDU) v reakci na jejich akce, proti ochráncům lesa nasadil policejní těžkooděnce. Les a ochránci lesa volají o pomoc SOS!...

Zajímavý projekt nazvaný PagoPago je dnes již mezinárodní dobrovolnická nezisková organizace, která se zaměřuje na „zalesnění planety“, respektive osazuje stromy a křovinami různé volné plochy, aby se do nich mohl vrátit „život“. Výsadbou ovocných a lesních dřevin v oblastech ohrožených erozí, suchem, povodněmi, ztrátou biodiverzity nebo krátkozrakými zásahy člověka se projekt ekologickou cestou snaží o stabilizaci, ochranu a zlepšování stavu půdy...

Herbicid glyfosát bude v EU používaný až do roku 2022. Experti dokládají, že herbicid může mít na člověka rakovinotvorné účinky. Existuje řada případů, kdy lidé po blízkém styku s herbicidem smrtelně onemocněli. CNN nedávno zveřejnila článek o paní Christine Sheppardové, která pod vlivem používání glyfosfátu na svojí zahrádce onemocněla rakovinou. Evropská unie má sice o zdravotní nezávadnosti glyfosátu pochybnosti, ale její rozhodovací procesy jsou velice zdlouhavé a dosud k zákazu herbicidu nedošlo. Řešení však není v tom používat jiný druh herbicidu, ale vrátit se k ekologickému zemědělství, které herbicidy nepoužívá...

V Rakousku již téměř třicet let působí iniciativa založená zahradníky, zemědělci a novináři, kterým leží na srdci budoucnost osiva a rozmanitost jeho odrůd. Projekt nazvaný Noemova archa, podle biblického příběhu, vychází z výzkumů uvádějících, že za posledních 100 let se rozmanitost pěstovaných rostlin po celém světě dramaticky snížila. Skupina nadšenců se snaží tuto rozmanitost udržet, schraňují semena a pěstují řadu různých odrůd. Kvůli industrializaci zemědělství bylo od roku 1990 údajně ztraceno více než 75% odrůd pěstovaných rostlin. Dnešní genetické inženýrství a různé semeno-monopoly, změny klimatu, ale i války podle zakladatelů projektu „ohrožují toto drahocenné dědictví“...

Jak již bylo publikováno v přechozích článcích o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, vláda bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) předvedla mistrovský výkon v manipulaci s informacemi a spáchala na občanech ČR informační podvod. Viníka hledejme tam, kde je prospěch...

Řada odborníků se skutečně ve stanovené lhůtě proti návrhům ministra Mládka ohradila. Kromě řady ekologicko-ekonomických výtek odborníci poukazovali na to, že materiál je zpracován bez uvedení zdrojů a není tedy podle nich ověřitelný ani použitelný. Odpovědi naleznete v článku...

„Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadeným rozhodnutím; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný,“ uvedl Ústavní soud a dále sdělil: „Soudní řád správní je předpisem obranné povahy k ochraně veřejných subjektivních práv konkrétního jednotlivce, nikoli k dozoru nad každým aktem veřejné správy.“ Jinými slovy Ústavní soud naznačuje, že občanské sdružení Habeas Corpus, které stížnost podává jako takové není těžbou poškozováno, nebo toto možné poškození dostatečně neprokázalo. Prolomení limitů tedy nastalo také díky tomu, že se proti jejich prolomení nikdo z místních obyvatel nebránil, i když měli dle rozhodnutí Ústavního soudu zákonnou možnost se vůči pokračování těžby ohradit...

Od roku 1955 bylo kvůli povrchovým velkolomům srovnáno v Severních Čechách se zemí více než 80 obcí, včetně středověkého královského města Mostu s památkami ze 13. století. Posledním takovým městem se staly počátkem devadesátých let Libkovice. Po pádu komunistického režimu došlo k vyváženému kompromisu mezi plány těžařů na straně jedné a zájmy místních lidí a životního prostředí na straně druhé. Bylo rozhodnuto, že těžba v povrchových dolech smí pokračovat, ale nesmí jí padnout za oběť žádná další obec ani cenná přírodní lokalita, bude postupně docházet k jejímu útlumu tak, že poslední povrchový velkolom (Vršany) bude uzavřen před rokem 2060...

Na konci devíti hodin proslovů byly vzneseny návrhy k hlasování. Výsledkem byla žádost směrovaná vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky. Níže uvádíme poslanci přijaté i nepřijaté návrhy...