Jak moc farmáři zatěžují hnojením půdu poblíž vodních zdrojů, se letos a příští rok chystá prověřovat ministerstvo zemědělství. Tyto takzvané zranitelné oblasti, kde se nacházejí vody znečištěné dusičnany ze zemědělství, jsou přitom poměrně rozsáhlé...
V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné? Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě přívalových dešťů...
„Máte volný pozemek a chcete se stát naším spolupracovníkem? Začnete sbírat semena stromů a keřů v nejbližším okolí. Založte školku. Sázejte stromy a naše organizace vám poskytne konzultace a můžeme vás osobně navštívit na vašem pozemku,“ nabízí zástupci spolku Pago Pago. Výsadbou ovocných a lesních dřevin v oblastech ohrožených erozí, suchem, povodněmi, ztrátou biodiverzity nebo krátkozrakými zásahy člověka se projekt ekologickou cestou snaží o stabilizaci, ochranu a zlepšování stavu půdy...
18. října 2019 proběhla v Praze konference na téma "Lesy vs. kůrovec". Vystoupili zde zástupci státních i nestátních organizací, které mají ve správě lesy. Neřešila se ale pouze otázka kůrovce, ale také otázky klimatických změn, sucha a mnohé další. Na konferenci promluvili Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR; Petr Sklenička, rektor, Česká zemědělská univerzita; Josef Vojáček, generální ředitel, Lesy ČR; Petr Král, ředitel, Vojenské lesy a statky ČR; Sylva Krechlerová, jednatelka, KRONOSPAN; Marek Turčáni, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity...
Co jíme a proč? Které potraviny jsou zdravé, které jsou bio a které škodí? A proč většinu jídla vyhazujeme do koše? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Moc jídla. Pozvání přijali chemik Petr Klusoň, odbornice na bezpečnost potravin Jana Hajšlová, lékař Jan Vojáček, ekologický zemědělec Martin Hutař, odborník na potravinový odpad Adam Podhola a šéfkuchařka Jana Bilíková. Přímý přenos ze statku Vodňanský, Blíževedly...
Paběrkování je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Pod tímto slovem se skrývá dříve běžná, ale dnes už téměř zapomenutá tradice. Jde o sbírání plodin, které by zůstaly po sklizni na poli či v sadu...
Řada lidí navštíví i Národní park Šumava. Již od jeho vzniku jsou okolo péče o přírodu, zejména o lesní ekosystém, neustálé diskuze. Řada návštěvníků požaduje informace a ty se jim často dostávají ve značně zkresleném, často účelově, stavu. Dovolte, abych krátce shrnul základní vědecké a historické údaje...
Rodinný statek vybudoval v Českém středohoří na zanedbaných pozemcích, které nikdo nechtěl. Rozkládají se sice v přirozeně sušší oblasti, ale díky jeho hospodaření zdejší půda dnes dokáže zadržovat vodu lépe než v nížinách, které problémy s nedostatkem vody donedávna nemívaly. Posměváčci, kteří ho kvůli jeho tůňkám považovali za podivína, začínají uznávat, že měl pravdu. Zvlášť když na Česko udeřila v poslední době sucha, která měla přijít až někdy v roce 2050...
Dejte do vyhledávače "kdy dojde v Čechách voda" nebo "obce bez vody", píše český projekt Pago Pago. A vody skutečně ubývá, ale možností, jak situaci zlepšit je celá řada, jen pro to musíme všichni něco udělat. Více v článku...
Voda spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Voda je také základní stavební látkou živých těl. Většina organismů obsahuje cca 60 % vody, některé dokonce i 99 %. Voda má také velice zvláštní vlastnosti. Vědecké studie ukazují že voda dokáže udržovat informace a její struktura se může měnit v interakci s okolním prostředím. Například modlitba nebo ctnostné chování v okolí vody může změnit její vlastnosti. Stejným způsobem se do vody zachycují také negativní informace...
