Petr Ješátko: Stručná historie kůrovcového problému na Šumavě

04.09.2019 - Obcanskymonitoring.cz
počet přečtení: 494
vytvořeno 04.09.2019, upraveno 04.09.2019

jesatko-sumava
 

Řada lidí navštěvuje Národní park Šumava.

Již od jeho vzniku jsou okolo péče o přírodu, zejména o lesní ekosystém, neustálé diskuze. Řada návštěvníků požaduje informace a ty se jim často dostávají ve značně zkresleném, často účelově, stavu. Dovolte, abych krátce shrnul základní vědecké a historické údaje.

 

Historický vývoj šumavských lesů 3 až 4 staletí zpět

Začněme přírodními stanovišti v charakteristice lesních vegetačních stupňů: Nejvyšší, tedy 9. klečový tvoří 1,30 %, následný 8. smrkový 19,32 %. Oba jsou již bezzásahové.

Níže jsou již 7. bukosmrkový, který je na rozloze 38,07 %, dále 6. smrkobukový, který tvoří 39,10 % a poslední 5. tedy jedlobukový. Tomu odpovídá i přirozená druhová skladba, kter by měla být Smrk 54 %, Jedle 15 %, Buk 27 %, Borovice 1 %, Bříza 2%, ost. listnáče 2 % .

Bohužel, jak dokladují historické podklady, ale i pylové analýzy provedené vědci v rašeliništích, je vidět nápadný úbytek jedle a buku v posledních 3-4 stoletích, v souvislosti s rozvojem sklářství a s následným zalesňováním smrkovými monokulturami. Smrku, jako dřevině ekonomické, byla dávána přednost a tak byl docílen naprosto chybný stav, kde smrk je zastoupen 85 %, Jedle pouze 1 %, Borovice 6 %, a Buk pouze 6 % .

Péče o lesní ekosystémy od vzniku národního parku až do r. 2014

Byla zastavena holoseč (jako způsob obnovy lesa) a začala plánována přeměna na les přírodě blízký, s možností pozdějšího přechodu do bezzásahovosti. Plány péče, až do r. 2012 ukládaly ročně kombinaci přirozené a umělé obnovy Jedle, na redukované ploše o rozsahu 160- 200 ha. Obdobně i u Buku na 250 – 300 ha ročně. Po r. 2014 přestal plán péče platit a nové vedení naprosto odmítlo takovouto spolupráci s přírodou, což bylo v rozporu nejen s dosavadními postupy, ale i s doporučením Univerzity Karlovy, Přírodovědecké fakulty, ve zpracované Analýze vývoje NP Šumava za posledních 15 let v r.2007, kde bylo doporučováno vypracování nového Plánu péče. A to i přes další fakta, uvedená v dokončené Velkoplošné inventarizaci lesů NP Šumava v r. 2014, provedené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, na objednávku vedení parku. Kde závěrem tito odborníci píší: Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je KRITICKÉ zejména v nižších polohách. Dřevinná skladba obnovy je s nedostatkem jedle a buku!

Péče o lesy po r. 2014

Došlo k zásadní změně. Místo šetrných způsobů pro lesní ekosystémy se začala upřednostňovat těžká technika v těžební činnosti, zejména v úmyslných těžbách. Výrazně se omezila výsadba listnatých sazenic a jedle a z velké části i provoz lesních školek, v nichž se tyto sazenice pěstovaly. Zároveň došlo k výraznému omezení ochrany již vysázených listnatých sazenic a jedle a tím, k jejich poškození či zničení. Začalo se využívat výjimky Ministerstva životního prostředí – odklad zalesnění vzniklých holin s odvezeným a prodaným dřívím o 28 let (sic!). Tím se tyto porosty přeměňují na lesostep, tedy ideální biotop pro přemnoženou jelení zvěř, která páchá rozsáhlé škody na biodiverzitě lesních ekosystémů a způsobuje, že přimíšené dřeviny v porostech, zejména jedle, buku, klenu zůstanou v růstu za smrkem, ustoupí do podúrovně a zaniknou z důvodu zastínění. Tedy pokud dochází k přirozené obnově, tak je to opět v 78 % smrk a tím se vytvářejejí opět porosty ekologicky labilní – náchylné na další kalamity.

Autor Petr Ješátko st. je bývalý vrchní lesní inspektor Národního parku Šumava, nyní v důchodu.


Výše uvedené shrnutí obsahuje pouze základní orientaci. Více a konkrétní dokumenty naleznete v přílohách:

Je posláním národního parku vytěžit dříví a holiny ponechat přírodě?

Šumava či holina?

Starší pořad Petra Ješátka pro Českou televizi 

Další články Petra Ješátka jsou zde.

Další články na Občanském monitoringu k tématu Šumava si můžete přečíst zde.

Zdroj...


Velkoplošná inventarizace lesů versus oficiální zprávy Národního parku Šumava (Odborný dokument)

Národní park Šumava si objednal a zaplatil Velkoplošnou inventarizaci lesů NP Šumava, od odborníků na lesní ekosystémy Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů – IFER. Byla vyhotovena do r. 2014 a měla sloužit i k dalšímu postupu v péči o lesní ekosystémy na území parku. Je překvapivé, že po změně vedení v r. 2014 zůstaly informace a zejména závěry z této inventarizace v šuplíku, či spíše v trezoru a pro veřejnost se prezentují názory současného vedení, nikoliv od odborníků na lesní ekosystémy.

Na základě zákona o poskytování informací, jsme si uvedený, velice odborný elaborát vyžádali. Posuďte sami: Závěry o stavu lesa se v tomto dokument dost výrazně liší od tiskových zpráv či vyjadřování odpovědných lidí z vedení parku, v mediích. Zejména pokud se týká tolik prezentovaného nárůstu zásob dříví, říká inventarizace: Zásoba dřeva se významně NEZMĚNILA: úbytek zásoby ve vyšších polohách způsobený rozpadem smrčin (kůrovec, vítr) byl kompenzován jejím nárůstem v nižších polohách. Nebo o obnově lesa říká inventarizace také něco jiného : V NPŠ převládají lesy s jednoduchou výstavbou. Druhová skladba je nepřirozená s nedostatečným zastoupením jedle a buku. Druhové složení obnovy nesměřuje k významnější změně ke skladbě přirozené, což je KRITICKÉ zejména v nižších polohách (do 950 m).

A tyto závěry vlastně usvědčují současné vedení, které zásadně odmítlo, po svém dosazení do funkcí předchozí Plány péče, které ukládaly postupně tyto, doslova kritické nedostatky odstraňovat, že postup, který volí je v rozporu s poznáním vědy a výzkumu, ale i lesnické praxe. Právě plány péče, platné do r. 2012 ukládaly nápravu chyb v minulosti z lesnického hospodaření a u JEDLE bělokoré ukládaly: Nadcházejících 30 let maximálně využít pro přirozenou obnovu a podsadby jedle na všech stanovištích jejího původního výskytu. Zastoupení jedle je soustředěno do starých porostů, jejichž životnost je časově omezena: v horizontu 50 let hrozí ubývání reprodukčních zdrojů: Při BEZZÁSAHOVÉM režimu a souběhu rušivých antropických vlivů hrozí rizika! Proto ukládaly obnovu jedlí, provést ročně na redukované ploše cca 160 až 200 ha!!!

Podobně i u BUKU lesního ukládaly v nadcházejících 30 letech obnovovat 250 až 300 ha na redukované ploše!!!To vše však stojí finance a ty se v minulosti, vždy vracely přednostně zpět do péče o lesní ekosystémy v parku. Bohužel, dnes si současné vedení myslí, že dřevo je surovina, která se má prodat a peníze přednostně použít na financování něčeho jiného, možná i na odpoutávání pozornosti od stavu lesa na Šumavě. Jenom v loňském roce bylo vytěženo celkem 262 864 m3 dříví a tržby za prodej bez DPH byly ve výši více než 311 miliony korun. Způsobené holiny ve výši 160 hektarů však, jako velké množství holin za poslední léta, nehodlá současné vedení 28 let zalesňovat, nebo je dokonce navrhuje zařadit do bezzásahového území. Rozhodně si myslím, že současný program: Holina , či opět smrková monokultura, nemá nic společného s vědeckým a odborným poznáním, ale ani se selským rozumem.

Příloha: Velkoplošná inventarizace lesů NP Šumava

 

Hodnocení článku
Hodnotili 2 čtenáři průměrem 3 bodů z pěti
Čtěte také: Jak neztratit půdu pod nohama (komentář) Konference: Lesy vs. kůrovec - jak řešit sucho a klimatické změny? E15: Polovina půdy v Česku je zamořená. Stát prověří používání hnojiv
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi