Prokázat a prosadit potom v takové zemi pravdu je úkol vskutku obtížný, až téměř nadlidský a často též velmi drahý a nebezpečný. Navíc soudce či jiný subjekt, pokud má osvětlit dotyčné rozhodnutí, prohlásí, že tak rozhodl svobodně a nezávisle a vysvětlování ohrožuje jeho nezávislost. Zamýšlíme se nad příčinou tohoto problému. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že významná část soudců, státních zástupců (býv. prokurátorů), policistů, agentů, loajálních či aktivně podporujících režim před listopadem 1989, členů KSČ, ale i jiných stran zůstala po roce 1989 pouze s menšími změnami na svých postech. A ti co nezůstali, šli zpravidla do advokacie...

V rozporu s tímto mlčenlivým souhlasem s rozsudkem se ale vsoučasné době ředitel SZPI nadále hledá cesty jak zrušit či obejít původní a stále pravomocné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví z roku 2006, které Coriolus povolilo dát do užívání a prodeje. Je tak zcela v rozporu s duchem, závěry i konkrétními pokyny, které soud ve svém rozsudku uložil SZPI. Obránci Coriolusu nadále aktivně jednají, ale další soudní spor v této věci je zřejmě na obzoru. A potom že prý státní orgány mají sloužit lidem a respektovat soudní rozhodnutí. Praxe je zjevně jiná...

Směrnice o copyrightu, která ohrožovala podstatu internetu, těsnou většinou v Evropském parlamentu neprošla. A to hlavně díky vám! Děkujeme za vaši aktivitu a podporu. Má to smysl! Poměrem 318 ku 278 hlasům neprošla námi kritizovaná podobá směrnice zavádějící cenzuru internetu. To ale neznamená, že můžeme usnout na vavřínech. V září se vrátí na stůl k projednávání...
 

Jedním z typických příkladů poslední doby je návrh zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění možnosti vzdělávání nelékařských profesí, tedy i terapeutů čínské medicíny. Návrh senátorů Dernerové a Plačka nejen že není řádně věcně odůvodněn, nebyl projednán s občany a nebyl ani v připomínkovém řízení, opírá se prý o 41 vědeckých lékařských kapacit, jichž jména a názory se přes písemné výzvy nepodařilo ze zákonodárných sborů získat. Senátoři a poslanci prý nemusí nic odůvodňovat a nikomu nic vysvětlovat, zkrátka si mohou dělat, co chtějí...

Po volbách na podzim 2013 a po vstupu hnutí ANO do vlády v ČR v lednu 2014 až do současnosti čas od času rezonuje na veřejnosti mimo jiné otázka: „Lze si objednat v České republice trestní stíhání?“. Některé organizace Svazu VIRIBUS UNITIS, zabývající se očistou justice a dodržováním demokratických principů zejména v zemích střední a východní Evropy začaly hledat objektivní důkazy a odpověď na položenou otázku a dospěly k odpovědi: „Ano, lze si objednat v ČR trestní stíhání, ale lze si objednat i to, aby vás nikdo nestíhal“...

Po bližším seznámení se s věcným záměrem nového civilního řádu soudního (zkr. CŘS) dospěli zpracovatelé této analýzy k závěru, že Ministerstvo spravedlnosti ČR nemůže snad myslet svůj záměr vážně a navíc jej snad nemohli zpracovat lidé z Ministerstva spravedlnosti ČR, což je ústřední orgán státní správy ČR v jehož čele stojí člen vlády, který skládá slib níže uvedeného znění (čl. 69, odst. 2 Ústavy ČR ): „..... Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení“...

V září roku 2017 začala platit novela zákona, která umožňuje vzdělávání nelékařských profesí tedy terapeutů čínské medicíny (TČM). Senátoři Dernerová a Plačka ho nyní chtějí novelou zrušit. Vůči tradiční čínské medicíně začalo vystupovat předsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Nyní chtějí senátoři Alena Dernerová a Vladimír Plačka prosadit změnu zákona č. 96/2004Sb. Která by zrušila ustanovení přijatá v létě 2017 týkající se zavedení odborné způsobilosti k výkonu povolání terapeuta tradiční čínské medicíny, odborné způsobilosti, minimálních požadavků na studijní programy a vzdělávací programy a na studijní programy ke získání odborné způsobilosti...

A tak se stalo, že podle tohoto návrhu CŘS chtějí zavést advokátský proces, což v praxi znamená, že občan či firma nebude mít přístup k soudu, pokud nebude povinně zastoupen advokátem, což ale koliduje s normami vyšší právní síly. Jenomže: Advokát je členem advokátní komory, která je kontrolována státem. Řada občanů advokáta nechce a to z různých důvodů (nespolehlivost, neschopnost, nedostupnost, jiné). Je věcí každého svéprávného občana, zda před soudem chce vystupovat sám, nebo se nechat zastupovat někým, komu důvěřuje. Podle zákona o advokacii je advokát vázán pokyny klienta, sám neví co má dělat. Je „tlumočníkem“ vůle svého klienta. Navrhovaný předpis omezuje či přímo zamezuje přístup občana k soudu...

Užívání tradičních bylin a hub, které se jako součást výživy používaly po staletí je stále ohrožován dikcí i výkladem nových nařízení Evropského parlamentu, která mají regulovat zejména šíření geneticky modifikovaných organismů na trhu Evropské unie, ale v praxi se obracejí i proti tradičním bylinám a houbám. Postižení a poškození spotřebitelé se začali bránit, aby bylo možné regulovat implementaci nařízení v praxi. První případ, který se dostal před soud, vytvořil zajímavý precedent, kdy Městský soud v Praze zrušil nařízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce...

Na následujícím příkladu ukážeme, jak občanská práva a svobody krok za krokem mizí pod rouškou a záminkou péče o lid a jak úzká oligarchistická skupina přece ví, co je pro lid nejlepší. A jak lehce se v poslanecké sněmovně vytvářejí a mění zákony ve jménu blaha a zlepšení služeb (pro koho?). Úsudek ať si udělá každý sám...