Obchoduje Česká republika s vízy a nebo chrání naše schengenské hranice a naši bezpečnost?

07.08.2020 - Jan Šinágl
počet přečtení: 546
vytvořeno 07.08.2020, upraveno 07.08.2020

diplomaticky-pas-jako-predmet-obchodu
Může být diplomatický pas předmětem obchodu? (Silnice: Matt Hardy / Pexels , Pas: Apik007 / CC BY-SA 4.0)

 

Informace o dění na českém velvyslanectví v Rabatu minulý rok vynášejí na povrh vzpomínky na nedávné aféry podobného typu především v asijském regionu. Nabízí se otázka – chrání ČR skutečně své hranice a občany? A potažmo i hranice Schengenu, tedy EU? Nebo inklinuje spíše k obchodování s vízy, a pokud ano, kam asi tyto finance proudí.

 

V zasvěcených kruzích se hovoří o tom, že aféry s kupčením s vízy se občas objeví všude, tedy skoro všude. Určitě ne u Skandinávců, ti jsou známí svou korektností a přísností, někdy až puntičkářským dodržováním předpisů a zákonů. Občas se to ale stane u Francouzů, Španělů, Italů, a velmi často u diplomatů z bývalých socialistických států. Tito poněkud inklinují ke korupci, aby si přivydělali. Platy v ex-komunistických státech jsou menší než na Západě a právě finance bývají motivací pro mnohé, aby se věnovali diplomacii. Na ambasádách se vydělává podstatně více než v ČR, současně se může budovat jakási kariéra. Ono i obyčejný attaché zní nějak důstojně a člověku to hned stoupne do hlavy. K tomu je české ministerstvo zahraničí známo v zahraničí tím, že snadno vydává diplomatické pasy i pro administrativní pracovníky typu konzulárních asistentů, sekretářek a hospodářů. Klasické mocnosti si zakládají na odlišení diplomatů od ostatního personálu a těmto osobám rozhodně diplomatické pasy nepropůjčují. Již fakt propůjčení pasu může mít ale nějakou motivaci, např. Usnadnit pohyb dané osoby přes hranice a s ní zajistit přesun něčeho, co by se správně vozit nemělo. Tím mohou být finance, ale i jiné záležitosti.

 

Stačí se podívat na odpověď ministerstva na Vaše dotazy a životopisy, které Vám poskytlo. Bylo by zajímavé se u pí Payard a pí Kocurkové podívat, zda jsou držitelkami diplomatických či služebních pasů a proč. Vzhledem k tomu, že na tomto velvyslanectví rozhodně něco v pořádku není, může i tento zdánlivě detail hrát svou roli.

 

Střední Evropa je sice evropským kulturním centrem, ale z minulého režimu je postižena nižší úrovní platů a novodobou honbou za mamonem. Lidé si tedy rádi přilepší a právě vízová agenda může být snadným zdrojem vedlejších příjmů. Ještě deset let zpět nabízeli překupníci za jedno vízum tisíc až dva tisíce dolarů, dnes se pohybujeme v eurech a částky šly podstatně výše. Stačí vydat pár víz stranou a snadno se našetří na auto či byt a dům.

 

Kritické státy to samozřejmě moc dobře vědí a na konzuly zmíněných států se snaží nasadit své chytré chlapíky, aby si je otočili kolem prstu a získali je pro spolupráci. Kritický je region africký a arabský, ale také Rusko, Ukrajina či Vietnam. Právě Vietnam se zapsal do dějin vízových podvodů přímo klenotem - do elektronického vízového systému ČR se nabourali dva Rusové a celých pět let od r. 2013 ho dokázali ovládat tak, aby se k vízu dostali pouze Vietnamci, kteří předem zaplatili, a ne málo. Server seznam.cz uvedl, že policie zatkla několik osob, obviněná skupina si měla vydělat kupčením s vízy přes 763 milionů korun. Taxa, kterou Vietnamci hackerům platili měla činit 380 000 Kč, t.j. 15 000 Euro. Systém tzv. Visapoint byl zaveden r. 2009, kdy MZV chtělo skončit s nekonečnými frontami před českou ambasádou v Hanoji a kšeftováním s pořadím žadatelů. Žadatelé se měli registrovat na webové stránce, což znamenalo dlouho sedět u počítače a číhat na okamžik, kdy se uvolní místo k registraci To bylo prakticky nemožné, neboť ruští bratři pronikli do systému, překonali ověřovací kód CAPTCHA a registrovali pouze ty Vietnamce, kteří tučně zaplatili.

 

Zprostředkovatelskou roli hráli Vietnamci žijící v Česku. Předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter stále upozorňoval MZV ČR na korupci a obchodování s registrací. Elektronický systém byl nakonec vypnut 2017 a na ambasádě v Hanoji byla zřízena speciální telefonická linka pro registrace. Bratři Voroninové za pomoci modemu a stovek telefonních SIM karet, mikropočítačů a dalšího vybavení vytvořili telefonní ústřednu, a ta neustále vytáčela registrační číslo, čímž ho vyřadila z provozu. Linku pak uvolnili pouze tehdy, když chtěli zaregistrovat své Vietnamce. Rusové tak do ČR dostali přes 2 000 Vietnamců. Dle seznamu.cz byly finance ukrývány do různých firem.

 

Dalším problematickým bodem českého vízového systému bylo také Mongolsko (kde se dle vyjádření jedné žadatelky o schengenské vízum platilo až 130 EURO za sjednání schůzky k pohovoru na velvyslanectví prostřednictvím webového systému) a Ukrajina. Lidovky.cz upozornily v listopadu 2016 na potíže visapoint.eu a nemožnost registrace žadatelů o dlouhodobý pobyt v ČR. Redakce tehdy citovala poplatky 800 euro zprostředkovatelské mafii a také podíl jednoho ze zaměstnanců českého zastupitelského úřadu v cizině na podvodech. Bez účasti lidí *z vnitřku* je totiž vše dost těžko realizovatelné. *Mafie s vízy funguje 24 hodin denně,* uvedl tehdy pro LN František Teplý, ředitel společnosti Alphacon (zajišťovala zaměstnance z Mongolska) a Bohdan Rajcinec z neziskové Ukrajinské iniciativy dodal: *Když zaplatíte, dostanete se do pořadníku*.

 

Ukrajina je bolestivým bodem pro českou vízovou diplomacii již dlouho. iDNES publikoval již r. 2009 zprávu s odvoláním na server Korrespondent, aktualně.cz a ukrajinský list Segodnia. Ukrajinci se museli objednávat na GK Lovov telefonicky přes call centrum a poplatky za telefon platit soukromé české firmě. Registrace byla zpoplatněna 20 USD a zaplatit je mělo více než 30 000 žadatelů o víza během 8 měsíců. Majitel české firmy Jihomoravská provozní provozující call centrum a inskasující finance měl být blízký přítel velvyslance Jaroslava Bašty. Dle serveru měla být tato firma vybrána bez výběrového řízení ČTK dále uvedla, že generální konzul Hradil skončil ve funkci v únoru 2009 ani ne měsíc poté, co MZV systém podivné registrace zrušilo. V lednu 2010 zveřejnilo iDNES.cz zprávu o záměru velvyslance Bašty odejít z postu ze zdravotních důvodů. I když generální konzulát nespadal přímo pod něj a *s provozem call centra neměl přímo nic společného*, p. Bašta uvedl pro MF DNES, že *situace je vážná, komplikuje česko-ukrajinské vztahy a samozřejmě komplikuje jeho pozici…*

 

V červenci 2019 skončil ve funkci českého velvyslance v Íránu p. Svatopluk Čumba po třech letech ve funkci. Dle portálu DenikN a iDNES.cz měl funkci opustit v souvislosti s podezřením z kupčení s vízy pro íránské podnikatele po šetření generální inspekce MZV na ambasádě. Přednostně měl udělovat víza lidem doporučeným Česko-slovensko-íránskou obchodní komorou vedenou Janem Kavanem (bývalý ministr zahraničí) a Zdeňkem Zbytkem. Mělo se jednat cca o 400 osob. *Je pravda, že jsem pomáhal zprostředkovávat víza pro íránské podnikatele,* potvrdil portálu Íránec Amir Tavakoli, který měl osoby vytipovávat. Dle DenikuN zahájilo MZV s bývalým velvyslancem kárné řízení. Celou kauzu odstartovaly inzeráty na sociálních sítích v Íránu, že prostřednictvím výše uvedené komory lze získat vízum pro kohokoliv, i dříve neúspěšné osoby. P. Čumba vesele pracuje na ministerstvu na odboru arabských států a zdá se, že na kárné řízení se nějak pozapomnělo.

 

Generální konzulát v Erbílu byl v minulost dokonce na nějakou dobu zcela uzavřen a jeho pracovníci navráceni do ústředí, protože konzulát vydal obrovské množství víz bez patřičné kontroly, prakticky jako fabrika.

 

Jak uvádí Metro.cz dne 27.11.2019 v článku *Mafie z Východu prodávala víza*. *Čím méně je demokratický režim v zemi, odkud přichází kapitál, tím vyšší je riziko, že tamní firmy mohou být nuceny potlačit vlastní hospodářské zájmy před politickými, vojenskými a zpravodajskými cíly státu. Obvyklá je snaha dostat se k informacím zevnitř úřadu, jako jsou chystaná rozhodnutí a plánované analýzy. Některé úřady nemohly řádně vykonávat činnost kvůli personální nestabilitě a sporům mezi jejich představiteli, které někdy vedou ke zpochybení legitimity rozhodování celého úřadu*, citace z výroční zprávy kontrarozvědky – zaměřené na rizika plynoucí z ekonomických aktivit subjektů napojených na cizí státy.

 

Jak správně uvedl bývalý velvyslanec ČR v USA Michael Žantovský pro DeníkN, víza jsou otázkou bezpečnosti pro Českou republiku a celý schengenský systém. Především v době, kdy čelíme rizikům terorismu, je třeba žadatele dobře prověřovat, spolupracovat s místními policejními a bezpečnostními složkami v boji proti pašování osob, narkotik, v boji proti mezinárodnímu zločinu a v boji proti terorismu.

 

Publikované informace o činnosti velvyslance Viktora Lorence v Rabatu zapadají do výše uvedeného rámce. Jeho podivní žadatelé o schengenská víza měli dle Hlídacípes.org směřovat ve skutečnosti do Francie, nikoliv do ČR, a je otázkou, zda by šlo pouze o nelegální migraci ekonomickou. Vzpomene-li si na teroristické útoky ve Francii a Španělsku, marocký element tam bohužel najdeme. Marocké bezpečnostní složky bdí bedlivě nad bezpečnostní situací v zemi a úzce spolupracují s EU. O osobách, které se těchto útoků účastnily, zaslaly varovné signály. Bohužel ale marně. V srpnu 2017 španělská média přinesla zprávy: Údajné zapojení několika marockých státních příslušníků vyvolává obavy západních bezpečnostních expertů o tom, jak hluboce radikální islámské skupiny pronikly do společenství se čtyřmi miliony obyvatel po celé Evropské unii. Španělské úřady uvedly, že většina z 12-silné sítě, o které se domnívají, že vykreslili a provedli čtvrteční běsnění v Barceloně a poblíž Barcelony, byli maročtí státní příslušníci nebo marockého původu.

 

Španělští a portugalští představitelé obrany významně posílili spolupráci s Marokem v oblasti boje proti terorismu. S tím, jak severoafrické království utrpělo vztahy s veřejností po teroristických útocích koncem roku 2018, došlo k významnému nárůstu bezpečnostní spolupráce se Španělskem a Portugalskem spolu s dalšími evropskými národy. Na vojenských cvičeních afrického lva v Maroku se pravidelně účastní vojáci z USA, Kanady, Tuniska, Senegalu a Španělska, s marockými protějšky v pozemních a leteckých cvičeních, která mají posílit spolupráci, podporu a taktické porozumění mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Skutečnost, že Africký lev se odehrál v Maroku, je významná, protože království se snaží posílit profil svých bezpečnostních schopností poté, co byly v prosinci 2018 brutálně zavražděny dvě dánské turistky v oblasti Atlasu.

 

Maroko má zájem co nejvíce spolupracovat s EU a jednotlivými členskými státy v oblasti boje proti pašování lidí, terorismu a kybernetické bezpečnosti. Velvyslanectví EU by měla být nápomocna a ne se stát centrem přesně opačných aktivit.

 

Na jednu stranu v rámci spolupráce EU – Maroko inspirujeme království ke spolupráci v boji proti ilegální migraci, obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi a na druhou zavíráme oči nad podvodníky na našich velvyslanectvích? Toto nekoresponduje a vyvolává pochyby, jak upřímný náš zájem o bezpečnost skutečně je.

 

Radim Radník

Původní článek nalzeznete zde.

Hodnocení článku
Hodnotilo 74 čtenářů průměrem 4.82 bodů z pěti
Čtěte také: Novela insolvenčního zákona a přetrvávající související nedostatky v legislativě ČR: Soudní boj za užívání tradičních bylin a hub. Případ Coriolus Dobrý člověk ještě žije Vědí vůbec advokáti a další právnické profese, kde je jejich místo ve společnosti? Parlamentní demokracie po česku v praxi aneb loutkové divadlo v legislativě
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi