V poslanecké sněmovně byla 16. října 2017 svolána mimořádná schůze k posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři společností EMH k těžbě lithia na svrchovaném území České republiky. Výsledkem konečného hlasování sněmovny byla žádost směřovaná k vládě ČR o anulování memoranda a zajištění, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky...

První věcí je, že takzvaný Horní zákon (pozn. red.: slovo horní znamená hornictví) stanovuje, že cena kterou zaplatí důlní společnost státu za vytěženou horninu nepřesáhne 10% z tržní ceny vytěženého nerostu. Přičemž daň, kterou platí důlní společnost státu, může být dle zákona z rozhodnutí vlády i nižší než 10%. Horní zákon byl novelizován 3. března 2016. Další skutečností, která ještě více snižuje daň těžařských společností je nařízení vlády č. 98/2016 vydané 16. března 2016, v němž v bodu 2 přílohy je uvedeno, že u uranu, cesia, lithia, manganu, mědi, rubidia, wolframu, zlata, je daň stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby. To znamená, že daň za vytěžení bude činit i méně než 0,7%. Nařízení vlády č. 98/2016 bylo podle některých senátorů vydáno v rozporu se zákonem, který stanovuje, že daň se určuje z tržní ceny vydolovaného nerostu nikoliv z koncového produktu...

Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech...

Ve středu 11. října bylo jako 1. bod po 17 hodině při jednání Senátu zařazeno vystoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky ohledně průzkumu a možné těžby lithia v ČR. Níže nabízíme retrospektivu toho nejdůležitějšíno, co bylo v Senátu PČR řečeno a také záznam z rozpravy, která byla následně vedena.

26. září 2017 zrušila brazilská vláda kontroverzní dekret prezidenta Michela Temera, který umožnil těžbu soukromým firmám v rozlehlé přírodní rezervaci v Amazonii. Platnost výnosu po podaných žalobách pozastavil soud. Temer se nejprve rozhodl vydat upravené znění dekretu, které ale podle ekologů neměnilo podstatu problému a umožňovalo „devastující“ těžbu. Jeho vláda nakonec výnos zcela zrušila. Brazilská ústava má podle soudního výnosu stanovovat, že zrušení chráněné rezervace může učinit pouze parlament, který jako jediný může přijímat změny týkající se využívání přírodních zdrojů v Amazonii...

Dlouhodobě pozorujeme snahy těžařských společností povrchových hnědouhelných dolů v Ústeckém kraji o prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí stanovených vládou ČR v roce 1991. Na prolomení limitů je vyvíjen nátlak prostřednictvím nátlakových skupin. Otevření hnědouhlených dolů má ale své odpůrce. „Tímto nátlakem na vládu ČR a celou naši společnost chtějí dosáhnout likvidaci města Horního Jiřetína, obce Černice, Unipetrolu a dalších závodů v Záluží u Litvínova, nacházející se v sousedství velkolomu České armády (ČSA). Pod hrozbou údajné masové nezaměstnanosti horníků prosazují nerentabilní těžbu uhlí za limity, která by zapříčinila zdražení elektrické energie a tepla,“ říká ing. Jiří Plicka, komisař spolku Habeas Corpus...

V polovině října 2015 česká vláda na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji prolomila těžební limity severočeského dolu Bílina za určitých omezení, hranice těžby byla stanovena na 500 metrů od domů. Limity pro důl České armády zůstaly zachovány. Úřad vlády České republiky Oddělení pro udržitelný rozvoj zveřejnil Přehled odborných podkladů výborů Rady vlády pro udržitelný rozvoj k bodu jednání vlády dne 19. října 2015 s názvem „Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách“...

Čisté a zdravé životní prostředí je naprosto nezbytné pro život. Právo všech občanů na kvalitní životní prostředí je podloženo ústavou. Proto bychom se ve svém vlastním zájmu měli zajímat o to, nakolik se v této oblasti ústava dodržuje. V otázkách životního prostředí se nejedná pouze o náš vlastní život, ale i o životy dalších generací. Přestože je toto všeobecně známo, situace se průběžně zhoršuje v důsledku sledování krátkodobých cílů a zisků, kterými hromadí majetky úzké skupiny lidí bez ohledu na budoucnost, životní prostředí, nebo situaci někoho jiného...