Jak neztratit půdu pod nohama (komentář)

20.09.2018 - Vox Populi
počet přečtení: 1873
vytvořeno 20.09.2018, upraveno 20.09.2018

zvetsovani-pousti
„Půda má opravdovou hodnotu – investujme do ní.“, pod tímto heslem si letos tento den připomněla Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertikaci*. (Pexel / Publicdomain)

 

Půda má schopnost vytvářet se neustále, ale tento proces probíhá velmi pomalu – deseticentimetrová vrstva vzniká asi tisíc let. V současné době ji ztrácíme rychleji, než vzniká. Podaří se nám zastavit tento negativní jev?

V roce 1994 stanovilo OSN 17. červen Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští. Rok 2015 byl vyhlášen Mezinárodním rokem půdy a 5. prosinec Mezinárodním dnem půdy. Je velmi chvályhodné si tato výročí připomínat. Půda je vzácná komodita a bude spolu s vodou a čistým ovzduším čím dál tím vzácnější.

„Půda má opravdovou hodnotu – investujme do ní.“, pod tímto heslem si letos tento den připomněla Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertikaci*.

Málokdo z nás Čechů si dovedl ještě před pár lety představit, že vlny veder potrápí a vysuší i naši republiku. A co hůř, stále častěji se mluví o globálním oteplování, jeho příčinách, důsledcích a pravděpodobně lépe ještě dlouho nebude. Je sice dobré o problémech hovořit, v rámci významných dnů pořádat osvětové akce, ale dokud se nám nepodaří alespoň z části tyto příčiny reálně eliminovat, ke změně jistě jen tak nedojde. K tomu je totiž zapotřebí značné dlouhodobé dobré vůle, jak každého jednotlivce, tak na úrovni politického rozhodování. Obojí se však jeví v tuto chvíli jako málo pravděpodobné. Možná tváří tvář konkrétním stále se zvětšujícím problémům nám dojde, co se vlastně děje a budeme schopni patřičně reagovat a podpoříme ty, kteří se o změnu a nápravu reálně snaží, nehledě na rizika při střetu s různými lobbistickými skupinami a s arogancí moci.

Přestože existuje mnoho odborných studií, projektů a dobrých, v praxi vyzkoušených nápadů jak se s mnohými problémy ochrany životního prostředí a půdy vypořádat, evidentně chybí k tomuto potřebná vůle, alespoň v rámci rozhodující většiny.

Půda je základní přírodní zdroj. 10 centimetrů půdy vzniká 1000 let, proto se půda obecně považuje za neobnovitelný zdroj. Je základem lidské existence. Je životně důležitá nejen pro zdravé životní prostředí, ale je nezbytná také pro zemědělství a vlastně pro celé potravinářské odvětví.

 

Naše půda. Náš domov. Naše budoucnost**

 

Lidská populace neustále roste, a tím pádem roste poptávka po větším množství potravin a po půdě, na které bychom mohli hospodařit. Nešetrným hospodařením však přicházíme nejen o rozlohu, ale také o její kvalitu, úrodnost a zdraví. Díky špatné práci s krajinou a nevhodnému zacházení s půdou vznikají eroze, ale i sucha či povodně, na nejednu samostatnou kapitolu by bylo pojednání o kvalitě půdy a nakládání s odpady.

Vše se vším souvisí, jedno má vliv na druhé.

„Nebude-li půda v dobré kondici, můžeme se během relativně krátké doby ocitnout bez jídla i bez vody. „ říká Miloslav Šimek, půdní mikrobiolog a šéf Biologického centra AV ČR.

Toto by si měli uvědomit především ti, co rozhodují o věcech veřejných, jak na regionální, národní, ale i mezinárodní úrovni. Ale je tomu skutečně tak? Když se blíže podíváme na různá politická rozhodnutí, můžeme si buď pomyslet, že ti, co se snaží spravovat naše věci veřejné, o problematice asi moc neví (což by bylo velmi pozoruhodné, vždyť každé malé dítě ví, že např. stromy zadržují vláhu, jsou producenty kyslíku, kořeny zpevňují půdu, čímž zabraňují erozi,… prostě jsou potřebné pro život), nebo podléhají tlakům různých skupin, které mají své vlastní zájmy, ale rozhodně to není blaho nás všech.

Je na pováženou, že zvolení poslanci a senátoři skládají ústavou předepsané sliby, které ovšem svými skutky záhy zapírají a tudíž občané si musejí zase pomáhat sami. Vzhledem k obrovskému nárůstu excesů je nutno zamyslet se nad otázkou zavedení občanského dozoru nad volenými zástupci lidu (ve fungující občanské společnosti by tyto kontrolní mechanismy měly fungovat automaticky).

Nejen naši republiku trápí nevhodná necitlivá zástavba, solární panely na polích, betonové džungle bez prvků řešících odtok a správné využití vod z přívalových dešťů, nešetrné hospodaření, nekoordinovaná a zneužívána dotační politika (jednotná zemědělská politika EU), usychající lesy, průmyslem zasažené oblasti (např. rozhodnutí vlády o prolomení těžby limitů hnědého uhlí v severních Čechách i přes odpor laické i odborné veřejnosti), téměř mrtvé louky bez motýlů, včel a žížal, atd.

Již 12. 8. 2008 vyšel na Glopolis*** článek týkající se odpovědné spotřeby a produkce potravin.

„ Společná zemědělská politika je již tradičně jedním z nejožehavějších témat evropské agendy. Přestože prošla v průběhu posledních šestnácti let řadou reforem, nadále se diskutuje o tom, zda vůbec a za jakých podmínek je dotování evropského zemědělství ospravedlnitelné, jak peníze určené na zemědělství a rozvoj venkova nejlépe rozdělovat a o co by měla evropská zemědělská politika primárně usilovat.“

Píše se rok 2018, výsledky této politiky vidíme všude kolem nás a pociťujeme též na našem zdraví.

Při běžném zemědělském hospodaření se prakticky nedbá o udržování zdraví půdy.

Díky průmyslovému zemědělství zaměřenému na maximalizaci výnosů dochází k vyčerpávání a znehodnocování půdy, stav kvality spodních vod je v kritickém stavu s naměřenými hodnotami chemických látek často až 100x vyšších, než povolují limity. Dochází k alarmujícímu poklesu obsahu živin v sledovaném ovoci a zelenině. Podle srovnávací studie Světové zdravotnické organizace z let 1985, 1996 a 2002 se množství vitamínů a minerálů v ovoci a zelenině rok od roku snižuje.

Ovoce, zelenina a další zemědělské plodiny jsou »nasáklé« pesticidy. „Povolené zbytky pesticidů, které se do nás dostávají, vytvářejí »koktejl«, o němž nevíme, co s námi udělá,“ varovala profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Je proto udivující, že přes všechna známá i neznámá rizika Evropská komise posvětila převzetí americké biotechnologické společnosti Monsanto Německým chemickým a farmaceutickým koncernem Bayer. O negativních důsledcích pro rozmanitost, zemědělce i spotřebitele se vedou vášnivé diskuse. Proti společnosti Monsanto se zvedá čím dál tím větší vlna odporu z řad ekologických ale i spotřebitelských organizací a vede se nejeden soudní spor.

Např. soud v San Francisku v pátek 10. 8. 2018 nařídil biotechnologické společnosti Monsanto zaplatit odškodné 289 milionů dolarů (v přepočtu 6,5 miliardy korun) bývalému školnímu správci Dewayneu Johnsonovi. Ten amerického výrobce osiv, hnojiv a pesticidů zažaloval za to, že mu herbicid Roundup, jehož je firma výrobcem, způsobil rakovinu. Zdroj...

„Kalifornský rozsudek vypustil v USA džina z lahve, ovšem v Evropě nemá tento typ žalob tradici, lidé tu spoléhají spíš na úřady. Ty ale zatím mlčí. Ani Brusel, ani české ministerstvo zemědělství se k nové situaci dosud nijak nevyjádřily. “Tolik citace z článku Jakuba Hrušky, 12. 9. 2018, Respekt.

„Ani nejmocnější hráči na tomto světě nejsou silnější než pravda než síla dobrých lidí, kteří se spojí při práci na ochranu toho, co mají rádi,“ nadšeně prohlašují (a především svými skutky prokazují) zástupci Avaazu**** po skončení soudního procesu v New Yorku, ve kterém Monstanto požaduje poskytnutí všech informací souvisejících s kampaněmi Avaazu týkajících se společnosti Monsanto.

„Cílem těchto velkých právních útoků je vyděsit nás,“ míní zástupci Avaaz a v reakci na předvolání se více než 200 tisíc členů Avaazu složilo na zaplacení právníka Andrewa Celliho, který podobné případy již v minulosti vyhrál. A nejinak tomu bylo i v tomto případě. Podle Avaazu poskytl soudce zástupcům Monsanto „lekci z demokracie a svobody projevu“. Údajně nemohl nalézt v tvrzeních společnosti Monsanto ohledně Avaazu nic opodstatněného a celý soudní proces úplně zastavil.

Naproti tomu  těžké „boje“ zažívali a zažívají aktivisté v německém lese Hambach, nedaleko Kolína nad Rýnem, kteří si uvědomují, že pokud se nezastaví těžba uhlí, nebude možné zastavit změnu klimatu.

Stovky policistů ve středu ráno 12. 9. 2018 zasahovalo v lese Hambach nedaleko Kolína nad Rýnem. Během dopoledne z lesa vyvedli ekologické aktivisty a odpůrce těžby hnědého uhlí, kteří bránili jeho vykácení. Podle aktivistů do lesa ráno vstoupila více než stovka těžkooděnců včetně dvou buldozerů a na akci ze vzduchu dohlížela helikoptéra.

Přestože komise v Berlíně jedná o ukončení využívání uhlí jako zdroje energie, ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul pro Deutsche Welle dva dny před zásahem řekl, že policie musí zajistit, aby RWE mohla začít s těžbou hnědého uhlí, až k tomu dostane povolení. Demonstranty označil za „neobyčejně agresivní levicové extremisty“. Přes represi však aktivisté pokračují srdnatě dál ve svém boji a vyzývají i k mezinárodní podpoře.

„ Přestože policie brutálně zatkla několik našich aktivistů, bylo vidět, že aktivismus, vzájemné propojení a solidarita jsou nejsilnějšími zbraněmi proti represím. Bylo jasné, že pokud jsme dostatečně připraveni a ochotni, můžeme překonat všechny překážky. Oni mohou mít peníze, ale my máme masy. “ napsali na svém blogu Hambi bleibt ochránci lesa.

Při ochraně půdy a čisté a rozmanité přírody nemusíme vždy svádět urputný boj, tak jak je popisováno výše. Mnozí mezi námi již dlouhodobě pracují ve prospěch přírody a svojí činností nám mohou být příkladem a inspirací.

Jak se dočteme na webových stránkách organizace Pago-Pago, mezinárodní dobrovolnické nezisková organizace, která byla založena pro zalesnění planety, ekonomický růst je přímo úměrný likvidaci planety. Život je přímo úměrný počtu stromů na symbiotické planetě Zemi.

Projekty této organizace: „Sázíme stromy, sázejte s námi. Stromy zdarma“ popřípadě „ Vracíme půdě život“ si jistě zaslouží naší pozornost, stejně tak jako například činnost zapálených pracovníků lučního květinového hospodářství Planta naturalis v Merkvarticích, kteří se starají o obnovu a návrat květnatých luk na naše stráně.

Na jedné straně tedy stojí ti, co přírodu drancují a využívají ve svůj prospěch na druhé straně ti, kteří jí opečovávaní ve snaze ji zachovat pro další generace. Otevřenou otázkou však zůstává, která ze stran nakonec zvítězí.


POZNÁMKY:

* Desertikace -  je proces degradace území na pouště a polopouště.

** Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994. Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští

***pod tímto heslem si Organizace spojených národů v roce 2017 připomněla mezinárodní den boje proti suchu a rozšiřování pouští

***Glopolis je nezávislé analytické centrum, think-tank, zaměřený na globální výzvy a na to, jak na ně reaguje Česká republika a Evropská unie.

****Avaaz mezinárodní hnutí, které mimo jiné bojuje proti používání glyfosátu, herbicidu, který je jedním z hlavních produktů společnosti Monsanto.

Hodnocení článku
Článek nebyl ještě ohodnocen.
Čtěte také: E15: Polovina půdy v Česku je zamořená. Stát prověří používání hnojiv Evropská komise protlačila prodloužení používání kontroverzního glyfosátu v herbicidu Roundup Mizí hmyz a vymírá ptactvo. Co a kdo za to může? Pesticidy a my Co se změnilo deset let od inventarizace lesů v Národním parku Šumava Petr Ješátko: Stručná historie kůrovcového problému na Šumavě
Diskuze





Kolik je jedna mínus jedna? (slovy)

Položky označené * je nutno vyplnit.

Logotyp Vox Populi